Stala se mi věc, nad kterou ještě teď kroutím hlavou. Jak to vlastně u nás funguje se službami v kultuře? To jsme vážně tak strašné ovce? Nebo odmítáme jakoukoliv odpovědnost už z principu? Posuďte sami:

V jednom malém kulturním zařízení se konalo promítání filmu s následnou besedou s jedním z tvůrců. Chvályhodný záměr, výborná návšteva (prakticky plný sál) a příjemné prostředí. Mělo to však jednu vadu: film byl promítán příliš zúžený ve svislém směru (o celých 25%, tedy čtvrtinu obrazu) - všichni herci měli nadváhu a hlavy jak hrnce, vlak jezdil na šišatých kolech a koně klusali na směšně krátkých nohách. Chvíli jsem čekal, jestli si promítač všimne, ale když se 10 minut nic nedělo, šel jsem upozornit uvaděče, že je obraz špatný. Uvaděč se za chvíli vrátil, ale obraz se nezměnil.

Vydal jsem se tedy situaci prozkoumat osobně. V předsálí jsem potkal moderátora večera, který mě zavedl za promítačem. Ten mi vysvětlil, že to změnit nejde, protože když přepne obraz na správné poměry (pro znalce ze 16:9 na 4:3), tedy rozšíří jej ve svislém směru, bude se promítat část obrazu na strop a tudíž budou chybět vršky hlav. Pokrčil jsem rameny, že to sice chápu, ale že v tomto případě chci vrátit poměrnou část vstupného, protože film je podle mého názoru nekoukatelný a oni mi jinou formu náhrady nenabídli.

A v tu chvíli nastal problém. Vstupné může vracet jen ekonomka, ale ta je v sále na filmu. Ale rozhodnout to bude muset ředitel, který je v sále na filmu. Vyčkejte na přestávku mezi filmem a besedou a pak si promluvte s ředitelem. Zůstal jsem tedy v místní kavárně a čekal, až film skončí. O přestávce se však (celkem pochopitelně) ředitel musel věnovat pozvanému hostovi, celou věc jsme tedy po dohodě řešili až po besedě.

Výsledek? Uražený ředitel, naštvaný moderátor (který byl též u jednání). Nakonec mně sice polovinu vstupného vrátili, ale nejdřív padaly návrhy, abych přišel jindy - např. ve všední den o pracovní době paní účetní -, taky že bych se měl stydět něco takového žádat, když si nikdo jiný na film nestěžoval, že mi to tedy dají ze svého apod. Musím podotknout, že přitom se všichni zúčastnění chovali velmi slušně, nikdo nezvyšoval hlas natož nějak přehnaně reagoval. Přesto zůstává z celé situace pachuť. Nadočkal jsem se ani pochopení ani omluvy za špatnou projekci a pravděpodobně jsem si znepřátelil vedení kulturního střediska... Nemělo by to všechno probíhat jinak?