Sedmdesátiny fotoagentury Magnum a osmdesátiny Josefa Koudelky

Magnum Photos je družstvo fotografů a prestižní fotoagentura, která měla od svého založení celkem 125 členů, v současnosti pro ní pracuje asi padesátka fotografů po celém světě. Mezi nimi byl a je jediný Čech: Josef Koudelka, u nás známý hlavně fotografiemi Romů a záběrů ze sovětské okupace v roce 1968. K osmdesátinám tohoto nejslavnějšího anonymního fotografa, jak mu v Magnu přezdívali, protože až do smrti svého otce odmítal podpisovat fotografie z okupace, aby mu jako emigrant nepřitížil, otevřelo Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze rozsáhlou výstavu. A výročí fotoagentury je zase věnovaná výstava Magnum Manifesto.

Josef Koudelka

Fotoagenturu Magnum založili čtyři fotografové, z nichž nejznámější jsou Robert Capa a Henri Cartier-Bresson, v jehož ateliéru po odchodu z Československa Josef Koudelka několik let bydlel. Všichni čtyři, tedy i David Seymour a George Rodger po zkušenostech z druhé světové války věřili, že přesvědčivá fotografická svědectví mohou pomoci napravovat křivdy spáchané na lidech. Tak se zrodila tzv. humanistická fotografie.

Zároveň si Magnum kladlo za cíl lépe ochránit autorská práva svých členů a zamezit krádežím ze strany obrazových magazínů a agentur. Robert Capa, který si udělal jméno ve španělské občanské válce a později při vylodění spojenců v Normandii, si hned po válce spočítal, že kdyby měl zajištěná práva na nejznámější své fotografie, mohl by z honorářů žít do smrti, a to se agentuře podařilo.

Digitalizace fotografii způsobila inflaci snímků a kvůli tomu se agentura dostala do finančních potíží, kterou vyřešila v roce 2010 prodejem 185 000 fotografií firmě MS Capital, která tuto část archivu katalogizuje a zpřístupní veřejnosti.

Členství v Magnu nabídl Josefu Koudelkovi v roce 1968 na základě jeho fotografií z okupace tehdejší prezident tohoto družstva Elliot Erwitt, který mu také pomohl získat azyl. Magnum snímky z okupace nazvětšovalo a distribuovalo je po celém světě, aby mohly být publikovány k ročnímu výročí v srpnu 1969. Z honorářů za tyto fotografie pak Koudelka žil.

Když jsme spolu pracovali na textu do jeho monografie, kterou vydal Torst, řekl mi: „Sedmnáct, osmnáct let jsem nikdy pro nikoho nepracoval, nefotografoval za peníze, od nikoho nevzal žádnou zakázku. Fotografoval jsem jen pro sebe. Žil jsem z minima. Moc jsem toho nepotřeboval... Takže z peněz, které jsem měl v Magnu za publikaci fotografií, se mi podařilo žít několik let. Později vedle příjmů z prodeje fotografií z archivu Magna mi k udržení mé nezávislosti pomohla stipendia a ocenění.“

Obě retrospektivní výstavy jsou putovní: Magnum Manifesto se z New Yorku přestěhovalo do Říma a podobně bude putovat Koudelkova výstava po Evropě i po Spojených státech.

P.S. 21. srpna otevírá Národní galerie ve Veletržním paláci výstavu Josefa Koudelky „Invaze 1968“.

(Psáno pro ČRo Plus)