Western prodělal v uplynulých desetiletích víc drastických proměn, než kolik Buffalo Bill postřílel Indiánů. Dnes se považuje za zaniklý žánr - což ovšem neznamená, že by se příběhy z amerického Západu přestaly natáčet. Dnes ovšem většinou jen zneužívají žánrové rekvizity k prosazování témat, které jsou původnímu hollywoodskému westernu zcela cizí – ať už jde o feminismus (Rychlejší než smrt), ekologii (Tanec s vlky) nebo uměleckou exhibici (Zavraždění Jesseho Jamese zbabělcem Robertem Fordem).

Teď se však rozervaného, vyrudlého praporce žánru ujali bratři Ethan a Joel Coenové. A Opravdová kuráž je možná jejich dosud nejlepším filmem – hlavně proto, že se rozhodli vrátit westernu důstojnost, kterou začala pošlapávat revizionistická 60. léta. Právě na jejich sklonku vznikla literární předloha Charlese Portise i její filmová adaptace Maršál, která vynesla Oscara zestárlé westernové legendě Johnu Wayneovi. Film Howarda Hawkse působil na sklonku 60. let jako rozloučení s milovaným, zanikajícím žánrem. Příběh čtrnáctileté dívky, která se kvůli pomstě na vrahovi svého otce vrhne do nebezpečného chlapského dobrodružství, ovšem o čtyřicet let později posloužil k aktualizaci westernového odkazu. Opravdová kuráž je nejvýdělečnějším coenovským filmem. Holdem všestranným kvalitám snímku je desítka oscarových nominací, počínaje vlastnoručním podílem Coenů na režii, scénáři, produkci a střihu přes působivou kameru Rogera Deakinse až k fascinujícím a vzácně kompatibilním výkonům zkušeného Jeffa Bridgese a talentované, teprve čtrnáctileté Heilee Steinfeldové v hlavních rolích.

Tradiční coenovská podvratnost se v Opravdové kuráži snoubí s nezpochybnitelnou nádherou volné krajiny, jíž putují silné, živoucí charaktery. Ty se vyhraňují ve vztahu k „velkému“ westernovému tématu spravedlivé odplaty, které ovšem do nekorektního světa zralých, drsných mužů vnáší postava nedospělé hrdinky. Čtrnáctiletá Mattie Rossová se rozhodne na vlastní pěst čelit bezmoci a únavě oficiální spravedlnosti navzdory tomu, že Západ není vhodný pro děti a počestné ženy odsuzuje do rolí smutných vdov.

Chytrá, vzdělaná, energická dívka se ovšem nachází v onom přechodném stádiu, kdy už není dítě a ještě není žena. A možná právě to během putování mrazivou divočinou vykolejí a odzbrojí jak opileckého, cynického maršála Cogburna, tak samolibého a pragmatického texaského rangera LaBoeufa (překvapivě stylizovaný Matt Damon). Opravdovost a úpornost, s jakou Mattie své starší společníky vláčí po stopách uprchlého vraha Chaneyho (Josh Brolin), si nelze plést s dětinskou pošetilostí. Mattie coby silná ženská osobnost připomíná postavu těhotné šerifky z coenovského Farga. Podobně jako ona si zachovává neústupnou nevinnost duše, i když ji její dobrodružství navždy poznamená.Zůstává nicméně ženou, která zůstává za všech okolností na svém místě. To jen svévolníci, jak praví úvodní citát z biblických Přísloví, utíkají, i když je nikdo nepronásleduje. Druhou stranu téže mince, hrdinčinu aktivnost, která změní původní uspořádání jejího světa, ohraničuje motto uvozující předchozí film Coenových, Seriózního muže (psala jsem o něm tady), výrok středověkého židovského učence Rašiho „Přijímej s pokorou vše, co tě potká“. Opravdová kuráž jako ryzí oslava činorodosti westernového hrdiny a jeho práva na sebeurčení je ovšem jen zdánlivou antitezí příběhu vybraně slušného muže, který zoufale mudroval nad tím, do jaké míry a jestli vůbec má odporovat zlu kolem sebe.

Cogburn a LaBoeuf se nicméně díky Mattii rozpomínají na hodnoty, jež během své celoživotní honby za zločinci dávno pustili z hlavy. Okamžik, kdy kamera ve finálních dramatických scénách vyrýsuje proti nočnímu horizontu Corgburnovu cválající jezdeckou „sochu“, tak oslavuje dávnou hrdinskou velikost i ryzí a obyčejnou lidskost. Esenciální westernový moment v sobě tají hluboký a prostý patos zaniklého žánru. Cogburna ovšem autoři od únavy a směšnosti očišťují jen na tuto krátkou chvíli: skutečnost jeho života se totiž nachází jinde, v trapné a bolestivé realitě. A nikdo si to neuvědomuje lépe než on sám... a Mattii trvá dlouhé roky, než se přiblíží pochopení skryté, realistické moudrosti starého, cynického ožraly.

I ve svém novém filmu tak Coenové zůstávají autory potměšilé romance Záskok či podvratné komedie Big Lebowski. Což ovšem neznamená, že nám po znamenité tragikomedii Seriózní muž neposkytují další, velmi „vážný“ důkaz své filmařské i lidské zralosti. I oni si totiž uvědomují, že na tomhle světě se za všechno platí a čas si vybírá svou daň. "A nic není zadarmo kromě milosti Boží", jak říká zmoudřelá Mattie - pokud si tedy troufáte v nějakého Boha věřit. Opravdová kuráž je tak zábavným, hořkým komentářem marnosti lidského konání natočeným autory, kteří se s uplývajícím časem posouvají stále zřetelněji mezi nejzajímavější americké tvůrce. Divákům ovšem právě nový film bratrů Coenových může podat přesvědčivý důkaz o tom, že natáčet dobré filmy marnost nikdy být nemůže.

(Toto je prodloužená verze textu, který vyšel v týdeníku Reflex - jehož redakci děkuji za možnost uveřejnit ho i tady.)

Další autorčiny poznámky k filmovému a politickému dění najdete na jejím blogu AlenaProkopova.blogspot.com