Thor se protáhl na svém božském sedátku. Jeho zrak dopadl na Zemi, kde se lopotili lidé za svůj denní chleba. „Být bohem není vůbec špatné, u Thora!“ Thor se tak trochu nudil, a proto sežehl bleskem pár obchodních lodí vracejících se do Řecka.

„Co to bylo!?“ zaječel na něj z vedlejšího mráčku Zeus, kde seděl obklopen nymfami. Dia neměl nikdo rád, protože byl pořád nabručený. Vždycky všechnu zábavu zkazil. Thor se jen zachechtal a proměnil mu nymfy na statné mladíky. Poté vytáhl Bohoaparát, aby tento obraz zvěčnil v Božské fotogalerii. Zablesklo se, zaduněl hrom. Zeus zrudl až ke kořínkům vlasů své holé hlavy. „Za to zaplatíš!“ zařval Zeus. Roztáhl ruce. Ihned ho obklopila celá řecká božská sebranka. Všichni se mračili. Nejvýraznější z nich ale byl stejně Zeus. Bílou tógu nahradilo tričko Adibůh (lepší na našem božském trhu neseženete, odolává jakýmkoliv zásahům jiných bohů, dá se prát v pračce), v rukou se objevilo velké zrezivělé páčidlo. Celý pantheon vypadal podobně. Jediný rozdíl byly ve výzbroji. Někteří měli baseballové pálky, jiní tyče pobité hřeby. „Ta norská banda otrapů se ňák povyšuje!“ zabručel Zeus k ostatním. „Dáme jim na držku!“ vyhrkl prchlivý Héfaistos. „Ano, zlynčujem je!“ zařval jakýsi bůh v pozadí. „Ale pánové, snad se domluvíme,“ pokoušel se Thor ještě zachránit situaci hlasem někoho, kdo mluví s šílencem. Řekové zavyli a vrhli se na něj.

Thór běžel po oblacích. Diova sebranka naštěstí nebyla v dobré kondici. Jejich nekonečné hostiny je všechny obalily silnou vrstvou tuku, naproti tomu Thór pořád někde běhal nebo se s někým mlátil. On se však brzy unaví. Potom ho doženou. Slyšel o několika bozích, které si Diův gang vzal do parády. Většina z nich ještě nevylezla z Božské kliniky na vážná zranění. Vtom ho něco napadlo. Zrychlil.

,,Už ho máme!“ zasípal Zeus a chytil Thóra za rameno. „Radši mě pust nebo budou lítat zuby!“ zavrčel Thor. Luskl prsty. Za ním se objevili všichni norští bohové. Zeus se rozchechtal. „Thóre,Thóre, uvědom si, že vy na nás nemáte,“ zakvičel Dionýsos. „My sami ne, ale vy si uvědomte, nad jakou zemí to stojíte!“ Řečtí bohové shlédli. ,,PERSIE!“*) zaječela Athéna. Řekové se rozhlédli kolem, ale příliš pozdě, uvědomili si, že jsou obklíčeni. Tváře perských bohů, rozpálené hněvem, byly vidět kolem dokola. Pak se strhla mela.

Thór seděl na svém oblíbeném obláčku, vedle seděla Freya, se kterou měl dneska rande, a hltali ambrózii ze známeho božského fast foodu KFA (kentucky fried ambrosia). „Bez Dia tu je mnohem líp,“ pronesl Thór svůj poznatek. Freya se k němu přitulila ještě blíž. ,,Vyprávěj mi prosím ještě jednou o porážce Řeků!“zašeptala dychtivě. „Víš Freyo, ty jsi docela milá a chytrá holka, co kdybys přestala chodit s Odinem a zabydlela se u mě?“ navrhl nesměle Thór. Freya zamrkala. ,,To je velmi dobrý nápad, Odin stejně jenom chlastá nebo se pere. Ale co bude s tím vyprávěním?“

,,Za deset polibků jsem tvůj………….“

*) abyste rozuměli, tímto jsou míněny perské porážky v Řecku. Peršani tam několikrát dostali na *****.

(autorovi je 14 let, i kvůli tomu je skryt za nickem)