Na konci října 2011 přišla z organizace UNESCO nikoli okrajová zpráva. Jako její plnohodnotný člen byl přijat neexistující stát. Palestina.

Tato skutečnost je zajímavá z několika hledisek.

Především: žádný stát tohoto jména neexistuje. Ať hledáme, jak hledáme, na politické mapě Blízkého východu najdeme toliko Palestinskou autonomii (PA).

Za další. Hlasování o přijetí PA bylo klasickou ukázkou toho, jak vypadá v praxi tzv. společná zahraniční (a bezpečnostní) politika EU. V anglické zkratce CFBS. Kdyby něco takového mělo smysluplně fungovat, což je nanejvýš problematické, musely by se členské státy dohodnout na společném stanovisku – a pak v UNESCO hlasovat jako jeden muž. Jedině tak by CFBS byla normálním lidem srozumitelná.

Dlužno dodat, že snaha byla. Byla to dokonce Česká republika, která navrhovala, aby se státy EU zdržely hlasování. To se dododnout nepodařilo, a tak to nakonec dopadlo ve stylu "každý pes – jiná ves". Namátkou: ČR, SRN nebo Nizozemsko hlasovaly proti, Británie a Itálie se zdržely a Francie zvedla ruku pro.

Jak si jistě mnozí vzpomenou, PA byla nakonec přijata. Poměrem hlasů 107 (pro) : 14 (proti) : 52 (zdržely se). To jako demokraté musíme vzít na vědomí. Stejně tak ale máme právo očekávat, že PA jako nový člen UNESCO bude úkostlivě střežit světové kulturní dědictví, které se nachází na jejím teritoriu.

Je tomu ale opravdu tak?

Jak tento týden informovala řada médií, mezi nimi webová zpravodajská síť TheBlaze.com, v Pásmu Gazy, které je také součástí PA, dochází k něčemu, co může posloužit jako důkaz tvrzení "čiň čertu dobře, peklem se ti odmění".

Na středomořském pobřeží Pásma se nachází mimořádná pamětihodnost. Pozůstatky starověkého přístavu Anthedon, který byl osídlen v rozmezí let 800 před n. l. až 1100 n. l. (dle webu UNESCO). To znamená, že pamatuje éru neoasyrskou, babylónskou, perskou, helénistickou, římskou, byzantskou a raně islámskou. V roce 2012 byl Anthedon samotnými palestinskými Araby nominován na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

Rozumělo by se tedy samo sebou, že palestinskoarabská správa v Gaze bude tento poklad střežit jako oko v hlavě. Když už ne z jiného důvodu, tak proto, aby dokázala, že jí místo v UNESCO opravdu náleží.

Leč opak je pravdou.

Zprávy, které z Pásma přicházejí, jsou šokující. Minulý měsíc byla zahájena demolice části starověkého přístavu. Důvodem je skutečnost více než neuvěřitelná. Brigády Izza ad-Dína al Kassáma (zakladatel předválečného teroristického džihádistického hnutí v mandátní Palestině), což je vojenské křídlo v Pásmu vládnoucího teroristického hnutí Hamas) si v prostorách historické pamětihodnosti budují (rozšiřují) svůj výcvikový tábor.

Tato barbarská aktivita neunikla nezávislé organizaci UN Watch, která v dopise upozorňuje organizaci UNESCO, že její mlčení za situace, kdy Hamas mění místo kulturního dědictví na teroristické cvičiště, dává v sázku její důvěryhodnost. UNESCO ovšem o těchto aktivitách ví, nicméně mlčí, jak se sluší na instituci, v níž mají většinu zástupci zemí sympatizující a palestinskými Araby. Bez ohledu na to, jak se jejich reprezentace chová.

Nezbývá než konstatovat, že postoj České republiky, tedy NE vstupu PA do UNESCO, ač šlo o názor menšinový, byl principiální a správný.

Počínání Hamasu v záležitosti Anthedonu ostře kontrastuje s péčí Izraele o historické dědictví ve Svaté zemi, bez ohledu na jeho původ. Přesto je to Jeruzalém, nikoli Palestinskoarabská autonomie, kdo je ze všech stran plísněn a kritizován. Zatímco k destrukci Anthedonu svět pokrytecky mlčí.

Jak ubohé a výmluvné zároveň.