Dovolte mi začít citátem, který mě zaujal. Stanislav Jerzy Lec prý řekl: „Vždycky se najdou Eskymáci, kteří vypracují pro obyvatele Konga pokyny, co dělat za velkých veder.“ Napadlo mě to, když jsem odpovídal jedné studentce gymnázia na její dotaz ohledně stavu naší planety.

Celý život jsem učil matematiku právě na gymnáziu a celý život jsem v kontaktu se svými studenty. Celý život se snažím studenty naučit kritickému myšlení a ostražitosti vůči ideologiím. Ve 20. století byla jedna ideologie hnědá, po ní přišla rudá a nyní přichází ideologie zelená. Ona každá doba nese své ideologie. Dnešní doba je leckdy poznamenaná nekritickým a nezodpovědným aktivismem hraničícím právě až s fanatickým náboženstvím. Zdánlivě na chvíli zmizelo nebezpečí v podobě ozbrojeného konfliktu, jak ho známe z 20. století. A tak bylo třeba vytvořit nové nebezpečí.

Náboženstvím doby se stalo klima. A tak jak kdysi malovali umělci svou představu pekla pro hříšníky, malují dnes někteří vědci grafy s výhledem na příštích 100 let s tím, že když se Země oteplí o více než 2 stupně Celsia, bude už ale opravdu konec. Upřímně, klima na Zemi se mění asi tak 5 miliard let. Na to nemusíte mít dvě vysoké školy. A po celou dobu lidské existence jsou tady „vyvolení“, kteří těm ostatním zvěstují neblahé konce.

Před pár stoletími tehdejší vědci věřili, že Země je středem vesmíru. Není to pravda. Před 40 lety vědci věřili, že ve výškách nad 8 600 metrů nemůže člověk přežít bez trvalého poškození mozku. Není to pravda. Vědeckých omylů je celá řada. Ropa nám dochází také už asi 50 let, zatím nedošla. Nezpochybňuji v žádném případě změnu klimatu, ale odmítám věřit tezím, že když se do konce století svět oteplí o x celá ypsilon stupňů podle studie z, přijde finální apokalypsa. A jinak že to nebude.

Že nám zbývá jen pár let, to slýchá lidstvo už celá staletí. Tyto teze se hodí aktivistům a fanatikům sosajícím dotace na své vlastní živobytí. Před 100 lety bylo těsně po 1. světové válce. Nikdo netušil, že přijde druhá, pak komunismus, okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy atd. Evropa se emisemi podílí na světových emisích zhruba 10 %. I kdybychom nyní všichni umřeli, o více než 10 % se tyto emise nesníží. A opravdu lidé v jiných částech světa nikdy nesmí mít naše technologie? Tedy nesmí jezdit autem, svítit a topit? Musíte jim to říct. Jeďte do Indie, Číny, Malajsie a řekněte jim to.

Ale abych končil trochu pozitivně. Každý se můžeme osobně v malém chovat ohleduplně ke svému okolí. Já například nekupuji igelitové tašky, snažím se třídit odpad. Podporuji jadernou energetiku namísto uhelných elektráren jakožto ekologičtější zdroj energie. Snažím se, aby zákony zbytečnými poplatky neznemožňovaly méně movitým lidem koupit si modernější a ekologičtější auta. Přijde mi jako směšné zakázat ve dvou ulicích v Hamburku dieselové vozy, zatímco o pár ulic dál je obrovský přístav, kde jedna loď vyprodukuje emisí jako milióny osobních aut. Na zákazy totiž nakonec doplatí zejména ti nejchudší.

Autor je poslanec PS PČR za ODS