Vítězi první bitvy o rozpočet na příští rok jsou zemědělci. Ministr financí Eduard Janota jim po intervenci šéfa resortu Jakuba Šebesty přidal v úsporné verzi státního rozpočtu téměř dvě miliardy korun, zatímco většině institucí peníze škrtal. Reakce Agrární komory? Žádá dalších více než pět miliard a zřizuje krizový štáb. Ten bude řídit masové protesty, nedosáhne-li komora svého.

Podojit Budvar a Lesy ČR

Zdroje prý jsou. Někdejší hlášku Vladimíra Špidly jako by si i ministr Šebesta vzal za svou. A ukazuje se, jak nafouknutý je agrární rozpočet. Úřad je jednoduše schopen uspořit miliardu korun. Další miliardy je připraven vytáhnout z Pozemkového fondu. Je ochoten se i zadlužit a na dotace zemědělcům čerpat bankovní úvěr. Družstevníci doporučují ještě vzít peníze z národního podniku Budvar a ze státních Lesů ČR. Naopak soukromí zemědělci by šetřili na byrokratech. Vyčíslili, že na 26 tisíc podnikatelů je v resortu zhruba 7500 úředníků. „Jde o to, přizpůsobit rozměr ministerstva rozměru českého zemědělství,“ radí Michal Pospíšil, asistent šéfa sněmovního zemědělského výboru Jiřího Papeže z ODS. Silný tlak agrárních lobbistů se logicky snáší na tento výbor.

Navržený zemědělský rozpočet přitom zdaleka neprošel výraznější úspornou kúrou. Nadále z něj potečou dotace, které si před lety vybojovaly osivářské, plemenářské i poradenské firmy a různá profesní sdružení. Kupříkladu patnáct milionů korun je stejně jako letos vyčleněno na podporu evropské integrace nevládních organizací. Sedmdesát milionů, tedy jen o tři miliony méně než letos, spolkne poradenství podnikatelům, navíc štědře financované z evropských zdrojů. Stálo by za to vyhodnotit efekt takto vynaložených peněz. Ale přece jen se ministerstvo v něčem pochlapilo. Už nechce dál dotovat likvidaci uhynulých zvířat, tedy finančně přilepšovat několika kafilériím. I to jsou takzvané účelové dotace do agrárně-potravinářského komplexu, na které chce ministerstvo zemědělství (MZe) poslat 900 milionů korun. Proti letošku ušetří dvě stě milionů.

Lovení miliard

Zemědělská kapitola dostala na letošek ze státního rozpočtu 40 miliard korun, v příštím roce má mít o dvě miliardy méně. Tradiční lobbování za přítok dalších peněz právě začíná, hlavní nátlak se již obvykle soustřeďuje na sněmovnu. Agrární komora už straší havárií českého zemědělství. Kvůli čemu takový křik?

Klasicky jako každý rok chybějí v rozpočtu peníze na takzvané národní dorovnání přímých plateb. Jde o český přídavek k hlavním agrárním dotacím, na něž Brusel do Česka pošle na rok 2010 přes 17 miliard korun. To znamená o 3,5 miliardy víc než letos. Z unijní pokladny totiž každý rok přitéká větší balík dotací a postupně se sbližuje úroveň plateb pro české zemědělce a sedláky v původních členských zemích. Před připojením k EU nováčci museli přistoupit na podstatně nižší dotace, které Brusel obhajoval hlavně tím, že v nových zemích je mnohem levnější půda, nižší pachtovné a lacinější pracovní síla. Novým členům dal možnost přidávat ze svého část dotací. Jenže podobně jako v předchozích letech na ně chybí v českém rozpočtu přes sedm miliard korun. Právě tolik může země přisypat.

Méně kamarádům

Původně byla tato škatulka v národním rozpočtu prázdná. Ministru Šebestovi se podařilo uhrát dvě miliardy. Při napjatém rozpočtu jde o úspěch. A Šebesta slibuje další peníze: „Je reálné dostat se na čtyři až pět miliard. Peníze nehledáme jen s nataženou rukou, ale i ve vlastních řadách.“ Jednu miliardu našlo MZe po seškrtání výdajů na úředníky a takzvané funkční úkoly. Uspoří díky snížení platů až o deset procent a zrušení některých tabulkových míst.

„Seškrtání funkčních úkolů je opodstatněné. Často jdou tímto kanálem peníze kamarádům,“ tvrdí Pospíšil. Připomíná, že z těchto zdrojů šly kupříkladu příspěvky na kontroverzní projekt Česká ryba. Marketingovou zakázku za 150 milionů korun přihrálo MZe vedené Petrem Gandalovičem firmě Dorland s úzkými vazbami na tehdy vládnoucí ODS.

Trest vlastníkům?

Tradičním sponzorem základních agrárních dotací je Pozemkový fond. Už letos na ně musel poslat 1,3 miliardy korun, aby čeští zemědělci dostali 90 procent z podpor, jaké berou jejich konkurenti v evropské patnáctce. V příštím roce by poprvé mohli brát stejné přímé platby, kdyby se poskládalo oněch více než sedm miliard. Pospíšil se obává, že na oltář přímých plateb padne 700 milionů korun, které jsou nyní rezervované ve všeobecné pokladní správě na pozemkové úpravy. „Dá se očekávat, že s tím přijdou levicoví poslanci,“ poznamenává. O pozemkové úpravy, které pomáhají majitelům upřesnit vlastnictví pozemků, nestojí Agrární komora. Velkým podnikům totiž vyhovuje, že vlastníci dnes nemohou se svým majetkem v podstatě nakládat, a tím se také udržuje nízké nájemné a levná půda.

Ale i kdyby Šebesta vykouzlil na dorovnání dotací čtyři miliardy korun, Agrární komoře to bude stále málo, upozorňuje její šéf Jan Veleba. „Zemědělci letos utrží za prodej hlavních komodit, jako je mléko, maso a další, o zhruba dvacet miliard korun méně než loni. To je propad skoro o dvacet procent a mnoho farmářů se dostává do situace, kdy je přímo ohrožena jejich existence. Za tohoto stavu požadujeme, aby doplňkové přímé platby byly v plné výši kolem sedmi miliard korun,“ opakuje Veleba. Straší krachem, přitom vloni skončilo zemědělství ziskem téměř deset miliard korun podobně jako předloni. V černých číslech pravděpodobně uzavře i letošní rok.

Krácené lesy

Zatímco zemědělci mají na letošek dotace jisté, majitelé lesů, kterým příspěvky na hospodaření poskytují kraje, už pociťují krácení. „Až na jednu výjimku kraje snížily objem peněz a o dalších velkých škrtech se uvažuje na příští rok. Přesně toho jsme se obávali, když dotace přešly od roku 2005 ze státu na kraje,“ připomíná předseda Svazu vlastníků obecních a soukromých lesů František Kučera. A k tomu úsporný balíček zvedá základní daň z nemovitostí, tedy i z lesních pozemků na dvojnásobek, a sazba daně se ještě zvyšuje použitím místního koeficientu. „Další daňová zátěž je už neúnosná. Při dlouhodobě nízkých cenách dřeva by se z výnosu z lesa tak akorát uhradila jen daň,“ namítá Kučera. Varuje, že taková politika se může projevit zhoršením stavu lesů.

Týdeník EURO 41/2009