Po schválení současných sazeb DPH se celkem pravidelně ve sdělovacích prostředcích probírá, co, jak a proč se zdražilo, jaký to má vliv na reálnou mzdu, jak jsou s tím občané dotčeni či přímo postiženi. Rád bych upozornil ještě na jednu oblast, v které se útočí na naše peněženky, ale která všeobecné pozornosti zatím unikla.

Jedná se o oblast stavebního práva. Od letošního ledna vstoupila v platnost velká novela stavebního zákona, která - i přesto, že zatím nejsou vydány prováděcí vyhlášky - zákon výrazněji upravila a v některých ustanoveních i zmírnila. Ale! Současně s novelou zákona stavebního byla novelizována řada souvisejících zákonů, a tady to vězí.

V zákoně o správních poplatcích (634/2004 Sb) byl podstatně rozšířen sazebník poplatků za výkony spojené s činností stavebního úřadu (pol. 17 – 20 z 22 na 43 položek) a současně výše poplatků u řady položek výrazně stoupla, a to 3x až 17x. Například u stavebního povolení pro rodinný dům nebo rekreační chatu ze 300 Kč na 5 000 Kč, u garáže s max. třemi stáními ze 300 Kč na 1 000 Kč, ale u hromadné garáže i pro několik set vozů na 5 000 Kč, zpoplatněno je i ohlášení stavby ( 1 000 Kč u RD nebo chaty) a přibyly další, za dosud nezpoplatněné úkony.

Je pravdou, že s platností stávajícího stavebního zákona se stavebním úřadům rozrostla výrazně agenda, která nebyla v řadě případů vůbec zpoplatněna, je ale otázkou, proč nejvyšší nárůst zaznamenaly položky týkající se drobných stavebníků. Například správní poplatek za stavební povolení na činžák se čtyřmi, ale také třeba sto byty je 10 000 Kč, stejný poplatek je ovšem za stavební povolení třeba provozovny s jedním pracovníkem o podlahové ploše 60 m2. Kromě výše uvedených je dalším ukázkovým příkladem zavedení poplatku za udělení výjimky z technických požadavků na stavby nebo z předepsaných parametrů pro umístění stavby. Jste vlastníkem rodinného domku, řekněme ze sedmdesátých let, na pozemku o výměře 600 – 700 m2, což byla tehdy nejběžnější výměra. Rozhodnete se, že si na zahradě zřídíte třeba altán o ploše 20 m2. Podle stavebního zákona nepotřebujete pro jeho zřízení ani povolení, není nutné ohlášení ani územní souhlas či rozhodnutí, ale jen tehdy, pokud je altán alespoň dva metry od hranic sousedů. Ale vy ty dva metry nemůžete dodržet. Nevadí, pokud sousedé souhlasí, požádáte o výjimku z ustanovení vyhlášky (zatím 501/2006 Sb). Tu vám stavební úřad celkem bez problému udělí, ale zaplatíte správní poplatek 5 000 Kč! Ne, to není překlep. Je to jen polovina či třetina nákladů na altán.

Když už jsme u těch poměrů. U rodinného domu za 2 milióny činí podíl správního poplatku na ceně stavby čtvrtinu procenta, u činžáku za dvě stě miliónů pouhou tisícinu procenta. Na rozdíl od developerů není výstavba rodinného domku předmětem každodenní činnosti běžného občana a mohlo by se říci, že čtvrt procenta z nákladů ho nezabije, developer s mnohamiliónovým obratem nějaký správní poplatek ani nezaregistruje.

Teď trochu odbočím. Možná je to jen má spekulace, ale asi ji nelze vyloučit. Rozšířená škála správních poplatků a jejich výrazné zvýšení - spolu se sankcemi, které také vzrostly - má jistě pozitivní vliv na náklady obce spojené s činností stavebního úřadu. Pokud si s tím dal někdo práci a spočítal si, že třeba při trojnásobném nárůstu agendy, při jedenapůltém až dvojnásobném nárůstu počtu nutných pracovníků, mohl zjistit, že činnost stavebního úřadu může být pro obec i výnosná. A hned je tu jeden z důvodů pro rušení menších úřadů a jejich soustřeďování do obcí s rozšířenou pravomocí, o čemž se shodou okolností začalo mluvit právě začátkem tohoto roku.