Ještě nikdy demonstraci nesvolával, ale prosadí-li vláda nižší valorizaci důchodů, změní se to, řekl ve sněmovně Andrej Babiš: „Zorganizuji první demonstraci důchodců!“ Myslet si o tom lze leccos.

Někomu to připomene Václava Klause, když řekl, že bude-li se stavět Kaplického blob, připoutá se k bagru. Jiný si pomyslí, že při obstrukci „se toho nakecá“. Nebo že Babiš už neformálním lídrem důchodců je, tudíž jedná logicky. Leč zkusme ho vzít za slovo. O čem by takové demonstrace svědčila?

Upřímně, bylo by to hlasování nohama, v zásadě jakýsi průzkum se všemi plusy i minusy této metody. Kolik lidí by přišlo? Nakolik by byli reprezentativní? Kteří by byli nejhlasitější? Tyto věci podléhají zákonitostem veřejných protestů. Vsaďte se, že nejvíc by bylo slyšet fanoušky Andreje Babiše, respektive jeho odpůrce s píšťalkami, jak už se u nás stalo tradicí. Anebo ne?

Toť otázka. Pro ty, kteří se tématu důchodů věnují zasvěceně, to není nic nového. Znají čísla a ta hovoří jasně. Starobních důchodců je u nás 2 400 000. Což obnáší 22,8 procenta populace, ale 29,1 procenta voličů (lidí nad 18 let). Je to voličský segment, jehož velikost přesahuje poslední sněmovní zisky koalice Spolu (27,8) i hnutí ANO (27,1). Až dosud nebyl považován za jeden segment politický či ideový. Když to v 90. letech zkusili Důchodci za životní jistoty, nakonec neuspěli. Pohnula by s nimi snížená valorizace důchodů?

Tyto věci se jen těžko odhadují. Už proto, že nevíme přesně, co a pro jakou část důchodců je prioritní. Pro kolik z nich je to výše samotné penze a pro kolik třeba lepší životní šance potomků (vnoučat) s vědomím, že tyto šance snižuje právě rostoucí podíl starobních důchodů na výdajích rozpočtu. Kolik z nich může snížená valorizace přimět k tomu, že nad vládní koalicí zlomí hůl? Těžko říci, ale Babiš dělá vše pro to, aby jich bylo co nejvíce. Ať už si o tom všem myslíte cokoliv, voličsky tento souboj nelze vyhrát.