Jedna vlaštovka jaro nedělá, ale těch na bankovním nebi už je povícero a zvalchovaní čeští bankovní klienti mohou s nadějí vyhlížet dobu, kdy i jejich banka pochopí, kdo že ji to vlastně živí.

Zdá se, že průlomovým okamžikem bylo rozhodnutí GE Money, že tlak konkurence není špatná věc, a tak nabídla službu převedení účtu od jiné banky včetně vyřízení nových trvalých příkazů a inkas, a to za velmi konkurenceschopnou cenu. To samozřejmě narazilo na ostrou kritiku konkurence, která se místo aktivní odpovědi zlepšením služeb snaží novou službu znemožnit. Zejména velké banky hledaly a hledají cesty, jak tolik žádoucímu rozpohybování bankovních klientů zabránit.

Pokuta za zrušení účtu, jež fungovala řadu let, už není únosná, a tak se musí objevit jiné mouchy. Například platnost plné moci. O právní stránku věci týkající se plné moci podepsané pouze před bankou lze vést spor, ale o prospěšnosti nové služby pro rozvoj konkurenčního prostředí pochybovat nelze.

Jen kdyby místo hledání cest, jak to zpochybnit, zkoušel regulátor, kterým je Česká národní banka, nastavit podmínky k tomu, aby se podobná služba co nejvíce rozšířila. Je vidět, že český klient se nakonec může zbavit oněch prokletých a absurdně vysokých poplatků, pokud se trochu porozhlédne. Úsilí s převodem účtu se tak vyplatí a po nástupu nového produktu GE Money to úsilí nemusí být ani tak velké.

Konkurence není nikdy dost a v českém bankovnictví obzvlášť, byť to bankéři, i ti centrální, hodně neradi slyší. To, že antimonopolní úřad neprokázal před časem existenci kartelu, neznamená, že by se chování největších bank dalo opravdu považovat za férovou soutěž. Dominantní postavení velké trojky a její strnulá poplatková politika, která se mírně pohnula až pod silným veřejným tlakem, jsou zámkem, přes který se menší a aktivnější hráči těžko dostávají. Důkazem je skutečnost, že nejen poplatky, ale i úroková marže, tedy rozdíl mezi úročením vkladů a úvěrů, je v sektoru domácností značně vysoká; pohybuje se kolem deseti procent a klesá spíše symbolicky, za dva roky o 0,75 procentního bodu.

Někde si jarního vánku nevšimli Jenže trh je už dnes poměrně zahuštěný a klientů nepřibývá. Je tak potřeba nejen pokoušet se utrhnout něco od souseda, ale také stávajícím klientům nabízet nějaká přilepšení. Například Komerční banka poměrně pružně kontruje na nový pohyb na trhu zavedením sobotního provozu na svých vybraných pobočkách. A následovníci na sebe jistě nenechají dlouho čekat.

Jinde si ale zatím jarního vánku nevšimli. Například jiná velká banka láká klienty na možnost nechat si na platební kartu natisknout portrét své milé či nedávno zesnulého jezevčíka. Těžko říci, koho to nadchne. Zvláště když pár dní před touto úžasnou inovací karty této banky půl druhé hodiny nefungovaly. A to zrovna v sobotu, v den velkých nákupů. Každopádně doba arogantního zkracování pracovní doby v pobočkách České spořitelny je už zřejmě za námi.

Kdo více sleduje bankovní sektor, musel si již dříve všimnout, že se něco děje. Řada bank zvyšuje počet svých poboček, na trh vstupují zejména v příhraničních oblastech zahraniční spořitelny, které nabízejí služby na česky psaných webových stránkách za zlomek poplatků účtovaných českými lídry trhu. Na finančních serverech se objevují diskuse, které naznačují, že se lidem vrací i důvěra v družstevní záložny, které rovněž přitahují nulovými poplatky za služby srovnatelné s produkty, které velké banky prodávají za velké peníze. Doba krachů malých bank a kampeliček dozněla a své sehrály nejspíše i legislativní úpravy a zvýšení úrovně dozoru.

V této souvislosti by jistě nebylo nezajímavé diskutovat třeba o tom, co s penězi, které nedávno Ústavní soud ušetřil Fondu pojištění vkladů zrušením odškodnění klientům tří malých bank. Zatím lze peníze použít pouze na odškodnění vkladatelů postižených bankovním krachem a je zřejmé, že v situaci, kdy další krach nehrozí, tam tyto peníze zbytečně zahálí. Alespoň část naspořených miliard by mohla, pokud by poslanci upravili příslušný zákon, sloužit třeba k rozvoji aktivit finančního arbitra, který hájí klienty před neetickým chováním bank.

Největším ochráncem zákazníka je ale vždy konkurenční trh. A poslední novinky naznačují, že snad konečně začíná fungovat tak, jak by měl. Být ke klientům přívětivý, ba dokonce uctivý se tedy možná začne nosit i v českých bankách. Byť to trvalo a stále trvá déle, než jsme si byli před lety ochotni připustit.

LN, 24.2.2007

zástupce šéfredaktora Eura