Fotografie muže na snímku (rodáka z Brna) pravděpodobně nezdobí příliš mnoho veřejných místností této země. I když ji najdeme v mnohých světových vzdělávacích ústavech. Zcela jistě visí v místnosti univerzity v Chicagu, které se mezi studenty říká " popravčí místnost".

Než si řekneme, o koho jde, mohli bychom si objasnit, jak vlastně vznikl název města Chicago. Je to důležité, protože toto město je poměrně značně spojeno i s našimi dějinami. V jazyce indiánského kmene Patawatomi se cibule řekne checaugou. Nu a takhle to začalo. Obchodník s cibulí Jean Baptista Point du Sable se zamiloval do jedné indiánky kmene Patawatomi a postavil si s ní někdy v roce 1779, v době americké války za nezávislost, na jednom nevlídném bažinatém území dům. Kdybyste ten dům hledali, nenajdete ho. Ale kdybyste náhodou přijeli do Chicaga, ubytujte se v poměrně přepychovém hotelu Hilton. Ten stojí na místě bývalého domu Baptista Pointa, na dnešní Michigan Avenue. Nu a tak svého času z názvu cibule-checaugou vzniklo Chicago.

To město je nám známé. Po staletí zde žije početná česká a slovenská menšina. V roce 1933 zde náš kladenský rodák Antonín Josef Čermák, jinak v pořadí 35. chicagský starosta, zakryl svým tělem amerického presidenta Franklina Roosevelta a střely vraha Giusepe Zangary ukončily jeho život. Mimochodem, pouhých třináct dní po Čermákově smrti skonal Zangara na elektrickém křesle.

V roce 1891 si mladý kladeňák Čermák založil v Chicagu povoznický podnik. V témže roce byla založena dnes již slavná Univerzity of Chicago. Kdybyste přišli na její katedru ekonomie, ukázali by vám mimo jiné velkou společenskou místnost, kde se také někdy zkouší. Studenti ji kdysi nazvali "popravčí místnost" a název se vžil. Přitom paradoxně stěny této místnosti zdobí fotografie největších světových ekonomů. Proč také ne, když jde o katedru ekonomie. Nu a právě v této místnosti byste nalezli i fotografii muže, který se jmenuje Eugen Böhm von Bawerk.

Tento náš rodák svého času rozsekal všechny Marxovy teorie na cucky. V teorii i v praxi. Bohužel, většině našich spoluobčanů jeho jméno nic neřekne. Proč také – stále ještě trpíme totalitní nevzdělaností, takže o jedné za zakládajících osobností rakouské ekonomické školy toho moc nevíme. Ani o tom, že mezi jeho přátele, studenty a spolupracovníky patřili i další významní čeští ekonomové.

Eugen Carl Boromeus Maria Jordan Böhm se narodil 12. února 1851 (pokřtěný o den později) na Gross Platz, Haus Nr. 85, jako nejmladší syn vysokého státního úředníka, ministerského rady Johanna K. Böhma. Otec byl svého času za své zásluhy o stát povýšen do šlechtického stavu (von Bawerk). Velké náměstí v Brně se od roku 1915 jmenuje náměstí Svobody. I dům č. 85 zde najdeme mezi Domem pánů z Lipé (čp. 86) a Kleinovým palácem (čp. 84).

Nadaný mladý muž vystudoval ve Vídni práva (doktorát 1875), dále se vzdělával na prestižních německých univerzitách (Jena, Lipsko, Heidelberg). Ještě než se stal několikrát ministrem financí Předlitavska (poprvé 1895, střídavě pak ještě dvakrát do roku 1904), přednáší na univerzitě v Innsbrucku (1881-1889). Již v roce 1884 vydává první díl rozsáhlé práce "Kapital und Kapitalzins" ("Kapitál a úroky"). V něm zcela jednoznačně vyvrací Marxovy teorie o vykořisťování dělníků kapitalisty. O pět let později vydává druhý díl "Positive Theorie des Kapitales". V něm prezentuje svoji vlastní teorii kapitálu a úroku. Během těchto let stihl rovněž napsat rázné vyvrácení Marxistické ekonomie, vydané roku 1896 pod názvem Karel Marx a konec jeho systému (viz obálka knihy).

Tajný rada Eugen Böhm byl mimo jiné také státním tajemníkem, viceprezidentem komise pro návrat ke zlatému standardu, prezidentem Nejvyššího správního soudu a zastával řadu dalších funkcí. Již jako poradce na ministerstvu financí navrhl zjednodušení daňového systému (moderní jednoduchá daň z příjmu), které bylo přijato a pozvedlo státní ekonomiku. Byl zastáncem trvale vyrovnaného státního rozpočtu. V letech 1900-1904 upozorňoval na to, že vysoký vojenský rozpočet příliš zatěžuje ekonomiku země, což by mohlo v pozdějším období vést k rozpadu monarchie. A na protest proti těmto tendencím odešel z funkce ministra financí.

Böhm-Bawerk rozvinul teorie svého současníka, vynikajícího rakouského ekonoma Carla Mengera (1840-1921), zatím co v jeho práci pokračovali jeho milovaný žák Ludwig von Mises (1881-1973) a Misesův žák Friedrich August von Hayek (1899-1992), kteří tak vytvořili druhou generaci rakouských ekonomů. Ludwig von Mises osobně zabránil tomu, že se po první světové válce nestalo Rakousko sovětskou republikou. Také spolu s Hayekem a Friedmanem předpověděli zánik socialismu.

Je znám zdánlivě žertovný Misesův výrok, že se nikdo nemůže považovat za ekonoma, pokud nezná základní díla Böhm-Bawerkova, a že by takový občan neměl mít ani volební právo. Snad proto se také podobizna Bawerkova dostala na rakouskou "stovku".

Původně se Böhmovým teoriím blížil svou činností i další moravský rodák Joseph Alois Schumpeter, který později zastával poněkud odlišné, avšak mimořádně originální ekonomické názory. Böhm-Bawerk velice jednoznačně podpořil práce dalšího českého ekonoma, JUDr. Františka Čuhela (1862 Olešnice – 1914 Vídeň). Ten studoval práva ve Vídni a v Praze, později se zabýval postavením živnostníků a svou činností i názory patří jednoznačně mezi představitele rakouské ekonomické školy. Zabýval se například více než před 100 lety otázkou dostupnosti úvěrů pro maloživnostníky, tedy něčím, čím se naši současní politici bohužel nezabývají vůbec. V roce 1896 dokonce navrhl zřízení "Zemského jubilejního úvěrního fondu císaře a krále Františka Josefa I". O dva roky později byl tento fond skutečně zřízen. V novém státě československém nebyl bohužel nikdy v jakékoli podobě obnoven.

Takže až pojedete do Vídně, Innsbrucku či do Chicaga, nastudujte si, kdo to byl Eugen Böhm von Bawerk. A říkejte tam každému, že je od nás, z Brna. Nemusíte již dodávat, že to většina z nás neví. Je to ostuda, protože již více než dvacet let si můžeme říkat a myslet všechno.

A ještě kontrolní otázka na závěr. Není vám divné, že vynikající ekonomové von Bawerk, von Mises či von Hayek byli šlechtici? Proč jsme se po roce 1918 a posléze ještě několikrát museli se šlechtou rozcházet ve zlém? Bylo to dobře?

Také ještě nutno si postesknouti. Rakušané nám berou, co mohou. Brněnského rodáka si dali na bankovku v hodnotě 100 šilinků. Pražskou rodačku, nositelku Nobelovy ceny za mír (1905) hraběnku Bertu Sutterovou-Kinskou si dali napřed na bankovku v hodnotě 1000 šilinků a dneska ji mají také na "dvoueurovce". A my zase nic. Bohužel, stále nějak i v tomto zaostáváme. Na nějakou bankovku (mluvíme-li o ekonomice) by se zcela jistě mohl dostat František Ladislav Rieger (1818-1903), mimo jiné od roku 1897 také šlechtic. Zeť Palackého byl mezi našimi politiky v 19. století jediným, kdo měl značné ekonomické vzdělání (umocněné studiem v Paříži). Hodlal se dokonce v hospodářských vědách habilitovat a napsal několik ekonomických prací. Od roku 1844 byl čelným představitelem "Jednoty pro povzbuzení průmyslu v Čechách". V každém případě je tvůrcem českého ekonomického názvosloví a zakladatelem české národohospodářské literatury. Což se bohužel velice málo ví. Jako o tom Böhm-Bawerkovi. O něm vědí alespoň v Chicagu.