Dobré hospodaření, neboli ekonomika, je základním pilířem každého vyspělého státu EU. Vzhledem ke skutečnosti, že jsme členové ekonomického kolosu směřujícího k blahobytné společnosti, máme nárok čerpat finanční prostředky pro obnovu země zanedbané řízením poblouzněných občanů rudou ideologií.

Historie nás však neustále učí novým poznatkům a souvislostem v rámci vypořádání se s neblahou minulostí. Kromě zanedbání země v období komunistického teroru lze samozřejmě připočíst i zcela scestný teror nacistické okupace. Je obecně známo, že země Koruny české vzkvétaly především v období první republiky, kdy se náš malý, ale útulný stát stal ve své době pomyslným tygrem Evropy. Třetí místo ve vývoji mezi velkými státy a příkladný „ostrov“ demokracie jsou více než výmluvným důkazem vyspělého ekonomicky zdatného a zdravého státu i bez unijního společenství.

Na základě vzestupu nesmyslných ideologií se projevil zbabělý duch velkých států, které nejenže zradily naši zemi (a tím i demokratický vývoj), ale především samy sebe. Na velmi dlouhou dobu pak byla zbrzděna celková prosperita evropských zemí. Dnes je více než zřejmé, že pokud by velké státy držely při sobě již „tenkrát na západě“, nemusely být ohroženy a ekonomicky oslabeny státy na východě. Příkladem dobré mezinárodní výchovy lze v přeneseném významu slova uvést výchovu zodpovědného rodiče za svého potomka. Velké státy mají především povinnost ochraňovat „ty malé“ a napomáhat jim k obecně prospěšnému růstu. Po Mnichovu až do roku 2004 se tak nedělo, až teprve nyní jsou pro nás připraveny prostředky na celoplošnou obnovu republiky.

Přitom jsme již stačili mnoho do bruselské kasy odvést. Ptám se, kde velké státy vzaly tu drzost požadovat prostředky od zrazeného státu, který na demokratickém poli určoval vývoj v celé Evropě? Jako vzorný potomek předmnichovanského společenství národů?

Evropská unie za 14 let od svého vzniku toho pro nás moc neudělala. A tak je více než nabíledni, že se bez naši pomoci neobejde. Je paradoxem tohoto století, že malé státy vypomáhají s celkovým hospodařením unie více, než mocnosti západního typu. Vždyť již některé firmy Švýcarska předbíhají v tržní kapitalizaci firmy německých občanů. Proto je více než jasné, že na nás čekají v Bruselu naše miliardy, na které máme přede všemi morální nárok.

Jako země hrdá, národně svébytná, s bohatou kulturní historií s kořeny příkladné demokracie. Bez dlouhého zdržování.

Z pohledu mezinárodní spravedlnosti se velké státy chovaly a chovají dodnes macešsky.

Obě zcestné ideologie, které se staly příčinou devastace lidských životů a skutečných materiálních hodnot utvářených našimi předky po celá staletí, mají kořeny v „nejsilnější“ ekonomice EU, v Německu. V české kotlině nikdy žádná ideologie nevznikla.

Český národ byl, je a bude utvářen ideály humanistické demokracie Masarykova typu. Pokud se nám podaří vhodně investovat velké množství finančních prostředků, které po právu náleží současným i budoucím generacím, můžeme se těšit, že se staneme nejen tygrem, ale skutečným lvem Evropy. Pravým českým lvem, který se nebude bát žádné zrady a v případě nebezpečí se postaví hrdě se vztyčenou hlavou a vlající hřívou.