Praha je přecpaná auty a město se musí vrátit chodcům. To je oblíbený refrén aktivistů a náměstka primátora pro dopravu MUDr. Zdeňka Hřiba. Za loňský rok v hlavním městě přibylo 40 800 aut, z toho osobních 32 973. Milionovou hranici těsně překročil počet pražských vozů v roce 2016, loni jich bylo už 1,258 milionu, informovala ve své ročence městská společnost Technická správa komunikací (TSK). Z nich osobních bylo 1 003 728.

„Jen za posledních 30 let se počet aut v Praze ztrojnásobil. Pokud budeme počítat celkově motorová vozidla, je jich dokonce přes milion a čtvrt, to znamená téměř jedno vozidlo na Pražana (včetně nemluvňat). Meziročně motorových vozidel přibylo neuvěřitelných 40 000!“, píše ohromeně primátor Hřib na síti X (dříve Twitter).

Ale je to uvěřitelné docela snadno. Auta v Praze přibývají každoročně, zhruba od roku 1990, po nižších desítkách tisíc. Je pravdou, že jich je nyní zhruba 2,5 krát více než před 33 lety. Roční přírůstky ale nejsou nijak závratné. K tomu loňskému lze dodat, že: v ČR bylo celkem poprvé registrováno 853 087 osobních a lehkých užitkových vozidel. V Praze žije zhruba 13 % všech obyvatel ČR. Podíl hlavního města na celkovém počtu nově registrovaných aut činil pouhých 4,7 procenta. Pražané tedy nakupují auta hluboce podprůměrně. K tomu je třeba vzít v úvahu, že v hlavním městě sídlí mnoho firem nebo firemních ředitelství a úřadů, mnohdy s početnými flotilami služebních vozů. Také živnostníků a řemeslníků, kteří malou dodávku potřebují k práci a pro rodinu mají osobní vůz. Mezi ty, pro které je osobní nebo malý užitkový vůz nepostradatelným nářadím k provozování hlavní podnikatelské činnosti, je nutno připočítat všeliké rozvážkové a dovážkové služby, taxikáře, distributory…, jichž je pro milionové město zapotřebí také docela dost. V neposlední řadě bylo loňské číslo navýšeno o odložené nákupy ze dvou předchozích let, kdy se výroba aut zadrhávala a nestíhala poptávce.

Ona se také rozrůstá Praha. V roce 1990 měla 1,2 milionu obyvatel, v roce 2020 to byl 1 346 000 obyvatel. Pro aglomerační oblast Prahy se uvádí přibližně 2,3 milionu obyvatel.

TSK také změřila, že nenarůstá počet kilometrů, které auta v Praze najezdí. Naopak, tento údaj mírně klesá. V roce 2017 to bylo 23 043 kilometrů, loni 22 813 km, o 140 tis. km méně než předloni.

Odkud se auta v Praze berou a kam směřují napoví další informace od TSK. Nejvytíženějšími komunikacemi jsou Barrandovský most, Jižní spojka a Strakonická ulice, která navazuje na D4 v jižním směru. Denní dávka vozů se na těchto ulicích pohybuje od 121 000 do 142 000 aut. Pro mimopražské doplním, že v případě Jižní spojky se jedná o okružní vysoce kapacitní komunikaci, propojující 8 dálnic, které do Prahy vedou, a řadu dalších „výpadovek“. Lze se tedy domnívat, že nejvíce aut nejezdí „po Praze“, aby se v nich vozili Pražané, ale přijíždějí do Prahy. Případně z ní během dne odjíždějí na služební cesty, odpoledne a večer zase, aby odvezly mimopražské do jejich domovů v „aglomeraci“ i dále. Což potvrzuje také statistika křižovatek. Nejvytíženější běžnou křižovatkou bylo křížení Černokostelecké ulice s Průmyslovou s denním provozem 70 000 aut. Na druhém místě křižovatka Poděbradská-Kbelská, která byla nejvytíženější v roce 2021. Nejzatíženější takzvanou mimoúrovňovou křižovatkou je křížení 5. května a Jižní spojky s 209 000 auty. Jedná se o křižovatky na pražských předměstích, kde se potkávají hlavní tahy z vnějšku Prahy, případně se kříží s okružní Jižní spojkou.

Počet aut v Praze

Zdroj: TSK

Je poměrně snadné vyhodit do prostoru dvě tři čísla (velice nepřesná) s příslušným přívlastkem (neuvěřitelné!) a na tom základě vyhlásit politický program ve třech bodech: 1. snižovat poptávku po dopravě, např. budováním měst krátkých vzdáleností; 2. podporovat využití veřejné dopravy; 3. podporovat městskou pěší a cykloturistiku.

Řešení nastalého či už letitého problému je totiž skutečně problém. Už jenom se do problému trefit je problém. Samotní Pražané, tedy ti skuteční Pražáci, si městské ježdění svými auty až tak moc neužívají. Společnost STEM/MARK uskutečnila průzkum na objednávku půjčovny aut Anytime a zjistila v něm, že denně svůj vůz používá 16 % obyvatel hlavního města. Několikrát týdně jej použije 21 %, jednou týdně 19 procent Pražanů. Oni totiž raději chodí pěšky. Denně ujde souvislou chůzí nejméně dva kilometry 31 % obyvatel. Několikrát týdně to jsou k tomu další 32 procenta. A pro zajímavost: ženy chodí denně více (34 %) než muži (29 %).

Ovšem zdaleka nejčastěji občané hlavního města používají městskou hromadnou dopravu (MHD). Denně jí cestuje více než 51 % Pražanů, 24 % několikrát týdně a téměř 7 % jednou týdně. A to více žen než mužů – denně využívá MHD 53 % Pražanek a necelých 50 % Pražanů. Pouze 2 % lidí MHD nevyužívá vůbec. Takže když se to sečte, 82 % Pražanů denně chodí pěšky nebo použijí hromadnou dopravu. Společnost TSK má spočítané, že loni MHD přepravila více než 1 miliardu cestujících, o 265,8 milionu více než v roce předcházejícím. Veřejné dopravní prostředky najezdily 206 milionů kilometrů, o 10,2 mil. km meziročně více.

Tyto poměry už neukazují jednoznačně, že je Praha městem aut. Nebo ano, ale spíše těch stojících. Na tento desítky let neřešený úkaz je v posledních letech reagováno modrou barvou na ulicích za poplatky. A ideologií: Osobní automobil ve městě je prý luxus. A čím méně jezdí (po městě), tím větší luxus. Pražany je nutné zbavit aut docela, ideálně jejich vlastních.

Nejvytíženější komunikace (2022)

Zdroj: TSK

Dodejme pro objektivitu ještě něco o té cyklodopravě. Více než jedenkrát týdně (tzn. pravidelně) jezdí po Praze 326 tisíc cyklistů, publikoval loni internetový časopis cistoustopou.cz, vycházeje z dat webového portálu Golemio a zřejmě také z údajů TSK. S těmi, kteří vyjedou několikrát měsíčně, to dělá 456 tisíc cyklopražanů. Je to přibližně 35 % obyvatel hlavního města a 0,05 % v poměru k počtu cestujících MHD.

Proti roku 2019, kdy se uskutečnil podobný průzkum, počet cyklistů stoupl o 73,4 procenta. Je určitě fajn, když i v tak kopcovitém a nepřívětivém městě, jakým je Praha, počet cyklistů přibývá. Počet osobních automobilů za stejnou dobu vzrostl o 10,1 procenta.

Z cykloprůzkumu také vyplynulo, že lidi jezdící na kole jen občas jezdit po Praze na kole prostě baví. Jezdí pro zábavu, kvůli kondici nebo zdraví. To se o motoristech říci nedá. Pouze přibližně polovina cyklistů si uvědomuje, že použitím kola prospívají i životnímu prostředí města. Největší bariérou pro intenzívnější užívání kol ve městě je nedostatečná infrastruktura, málo míst k stání a chybějící převlékárny a sprchy pro cyklisty v cíli cesty, tj. u zaměstnavatelů a ve školách. Tuto poslední „bariéru“ ovšem nezmiňují pěší ani uživatelé zásadně neklimatizovaných prostředků MHD. Ti se prostě nepotí, ani necestují ve speciálních dresech a extra obuvi.

Při průměrné cestě do zaměstnání cyklisté urazí téměř 12 km, což odpovídá vzdálenosti do zaměstnání i u necyklistů. Od roku 2020 bylo městským částem poskytnuto na budování infrastruktury pro pěší a cyklisty celkem 356 milionů korun. Finanční prostředky městské části využívají na projektovou přípravu i samotnou realizaci. Za poslední dva roky se tak tímto způsobem podpořilo celkem 39 infrastrukturních projektů, vypočítává cistoustopou.cz.

Poskytl serves Svět hospodářství