Můj tatík stejného jména i příjmení jako já dosáhl požehnaných devadesáti let věku a celý život prožil u jednoho zaměstnavatele, původně Státních lesů, později u jejich nástupce. Byl lesák. Odpovídal dlouhá léta za těžbu a obnovu lesa v oblasti Jizerských hor v nelehkých podmínkách lesů oslabených a ničených především imisemi z blízkého přeshraničí a svoji profesní kariéru zakončil v devadesátých letech u LZ NISA Liberec. Položil jsem mu čtyři otázky a on na mně odpověděl mailem takto:

„Hochu,hochu. Když my jdeme spát, tak ty se pouštíš do psaní tak obsáhlého tématu. Rozdělil bych to do několika skupin:

1. Změny ochranných zón a kdo do toho mluví
2. Kůrovec v CHKO a v národním parku
3. Ti předchozí blbci vysázeli samé smrky a borovice a ted’ jsou z toho následky
4. Socialismus a kůrovec - to je moje parketa!

Ad 1/ Dostali ti správci zón, obrnění neprůstřelnými zákony, velkou hračku.To jest politickými rozhodnutími vysídlené oblasti na mnoha obrovských plochách zpustlých, nedosídlených, ekonomicky nevýkonných a tak se nabízejících k ponechání přirozenému vývoji a zkoumání. To znamená, že se toho chopily všelijaké panelákové Děti země, přidali se veterináři, hudebníci, teatrologové, doktoři přírody... Všichni dohromady neodpovídají za nějakou ekonomiku, takže jsou státem dotováni = příručí, kteří za nic neručí a jsou nedotknutelní.Tady se rodí ty idiotské nápady: „Kůrovec je lékař lesa“, svými těly budeme bránit těžebním zásahům a budeme se vázat ke stromům a bránit pralesy. Kůrovec daleko nedoletí, a tak není nebezpečný a pod.

Kontrolní otázka: jaký je na Šumavě rozdíl mezi starým lesem a pralesem? V pralese nesmím najít pařez, jinak to je hospodářský les. Jeden tamní hajnej se mi svěřil, že Bláhovi pod Modravou dal přes hubu, když se mu pletl do řemesla. Pracovníkům národního parku na Modravě vysypali v kanceláři na hlavy kýbl nachytaných kůrovců z lapačů. Já bych se zastřelil, kdybych nesl odpovědnost za tu katastrofu, kterou jsem tam viděl. Tak to je k tomu ad 2.

Ad 3/ V osvícenecké době vlády císařovny Marie Terezie a císaře Josefa II. byl konstatován neudržitelný stav lesů. Nebylo uhlí, nebyla elektrická energie, nafta, plyn. Byl jenom les, který dodával veškerou energii, teplo, světlo, stavebnictví chtělo dimense, délky a tloušťky, armáda střelný prach a papírny podporovaly byrokracii. Hrabalo se stelivo, snižovala se bonita lesů a hledaly se cesty ke zvýšení produkce lesů. Využívala se rašelina, sledovaly se rychle rostoucí dřeviny, zakládaly se pařeziny a vznikla „borová mánie“, miláček smrk byl prioritou v „Saské škole o nejvyšším výnosu“, a protože doby obmýtní jsou u nás 100-120 let a platí, že děd sází a vnuk sklízí, a tak když se sníží poptávka po dřevu, kolik času je k dispozici pro přeměny a převody lesů? Jenom neználkové kecají!

Ad 4/ V socialismu jsem zažil všechny lesy pod jednou správou a centrálním řízením. S platnými státními normami, a to včetně kůrovce, jeho kontroly, povinné ochrany před nebezpečím přemnožení. Nastalo-li přemnožení vlivem nezvládnutelných okolností, bylo první starostí opatřit si rychle pracovní zdroje, ochranné prostředky chemické, energetické, feromony, vyškolit pracovníky, kteří s tím budou pracovat, a co bylo hlavní: uklidit všechny porosty, ve kterých se může množit, to znamená všechny porosty nad 70 let. Tímto souběhem činností a hlavně současným zalesňováním jsme lesy v Jizerských horách obnovili .Kromě toho jsme zajistili trvale rozdělovací sít a vybudovali dokonalou cestní síť.“

Tolik tatík. Co k tomu dodat. Snad jen poznámku, že na mohutné plošné vysazování smrkových lesů, jak správně již na stránkách NP upozornili jiní, je třeba nahlížet v historickém kontextu a změna takového stavu vyžaduje čas mnoha generací. Je to tak složité pochopit? Asi je. Je tristní, že to ví můj prastarý tatík, zkušený praktik, středoškolák vyškolený v Trutnově a nevědí to ti holomci nevzdělaní, co si o tom cintají na kravaty v České televizi anebo o tom rozhodují na MŽP.

A takhle my tady žijeme.