Každý rok se do brněnské Velké ceny nalije několik desítek milionů korun z veřejných rozpočtů. Argumenty pro veřejnou podporu brněnského závodu MotoGP ale stojí na vodě.

Opakuje se to každý srpen: provozovatelé brněnského Automotodromu pohrozí, že místní motocyklový závod kvůli vysokým nákladům na pořádání napřesrok zmizí z kalendáře mistrovství světa, načež přispěchá správce některé z veřejných kas (dřív ministr školství, letos jihomoravský hejtman) s dotací několika desítek milionů korun. Opakují se i argumenty zachránců, na první pohled solidní: Automotodrom nese většinu nákladů, zisk má ale celý region, pro který je závod navíc celosvětovou reklamou.

Jenže o ekonomickém i marketingovém přínosu pro Brno, Moravu i Českou republiku můžeme pochybovat – a pokud jde o sedmdesát milionů korun z krajského rozpočtu, pochybovat prostě musíme.

Ekonomický přínos: jednou vynechat a porovnat

Vyjdeme z čísel jihomoravského hejtmana Michala Haška: „Podle odhadů renomované agentury KPMG tu […] desítky tisíc návštěvníků utratí mezi 750 miliony a jednou miliardou korun za ubytování, pohonné hmoty či služby. Jde i o reklamu, Brno v televizi sledují stovky milionů lidí,“ cituje ho iDnes. Odhady agentury, která přiznaně usiluje „o to, aby se sport stal nedílnou součástí života všech obyvatel České republiky,“ je nutné vnímat s odstupem:

Za prvé nám chybí jakýkoliv odhad, jak dlouho návštěvníci Grand Prix v Brně a okolí zůstávají. Rezervační portál ubytování Booking.com hlásil v pátek před závodem plno v hotelích v Brně a okolí jen v noci ze soboty na neděli (89procentní obsazenost). Ačkoliv i páteční a nedělní noc byly obsazenější než obvykle (66 a 40 procent), jednonoční špička je spolu s dálničními kolonami na začátku a konci víkendu výmluvná. Stejně tak rozdíl v sobotní a nedělní návštěvnosti (75 tisíc a 138 tisíc diváků) napovídá, že pro přinejmenším polovinu z nedělních návštěvníků byla Velká cena záležitostí jediného dne, „na otočku“, kdy pravděpodobně utratí jen za vstupenku, parkování a občerstvení.

Za druhé můžeme, už o něco jistěji, napadnout starý stereotyp, že bohatí cizinci jezdí do Brna rozhazovat valuty. Jak ukazují fotografie, centrum města bylo v sobotu večer poloprázdné, navzdory festivalu Den Brna a stánkům na náměstí. Ačkoliv se mluví o „brněnském okruhu“, Automotodrom leží skoro dvacet kilometrů od středu města s obchody a bary a celodenní sportovní program pak „nepodporuje“ cesty do okolí. Paří se proto hlavně večer v autokempech okolo dráhy, kde jsem při své první a poslední návštěvě v roce 2006 pozoroval těžké samozásobitelství.

Sobotní prázdnota Brna v předvečer Velké ceny

Za třetí si ještě všimněte složení publika: jen čtyřicet až padesát tisíc diváků platí vstupné, z něhož jde ještě 70 milionů mimo Česko na poplatek pořádající agentuře Dorna, která vlastní práva na značku MotoGP. Podstatnou část (nevíme ale, jak přesně velkou) neplatících pak tvoří senioři a děti, u kterých můžeme pochybovat o tom, že v kraji nechají čtyři až sedm tisíc korun, které podle odhadu KPMG v průměru vycházejí na jednoho návštěvníka.

K tomu je nutné pamatovat i na náklady s velkou cenou spojené: policie i strážníci posilují na celý víkend hlídky, městský dopravní podnik spoje a nemalé (ale nikdo neví jaké) jsou i náklady ušlých příležitostí. Kolik „normálních“ turistů se asi Brnu o závodním víkendu kvůli vyšším cenám ubytování vyhne? Kolik místních na hlučný víkend odjede z města? S tím hejtman ve svých úvahách neoperuje.

Je to samozřejmě tvrzení proti tvrzení. Existuje ale jednoduchý způsob, jak ekonomický přínos regionu zjistit přesněji: jeden ročník vynechat a porovnat srpnové tržby obchodníků a poskytovatelů služeb v okolí okruhu.

Spíš Alcañiz než Monako

Kde jde těžko přesvědčovat čísly, tam přichází bezpečný argument „reklamou“, kterou prý Velká cena pro region představuje. Schválně tedy zkuste ukázat na slepé mapě světa na Santiago del Estero, Alcañiz a Phillip Island. To jsou totiž tři další lokality, ve kterých se letos jede závod mistrovství světa. I v nich se asi najdou lokálpatrioti, kteří věří, že o nich teď ví celá planeta. Já o nich slyšel poprvé. Namítnete: teď už aspoň vím, kde jsou. Jenže: co na tom?

Brno není Monako, Monza ani Indianapolis, ale jedno ze stovek míst, kde se „něco jezdí“ nebo jezdilo. Už dlouho marně čekám na vysvětlení, co pro město, kraj i republiku vlastně znamená tenhle zvláštní druh prestiže omezené na lidi, kteří trávívají nedělní odpoledne u televize. K čemu jinému to je dobré kromě toho, že prodavači cetek v Hurghadě můžou Brňany oslňovat podlézáním „I know Brno, MotoGP, nice price for my friend from Brno“? Zahraniční investoři, turisté nebo studenti se o cestě na Moravu rozhodují podle jiných kritérií, než je věhlas sportoviště v lesích za Brnem.

Mezi všemi zbožnými přáními na jedné straně a pochybami na straně druhé najdeme jen dvě jistoty. Za prvé, že se hejtman Hašek umí tak dobře položit do role zachránce kraje, ať už jde o MotoGP, nebo Amazon, až byste mu věřili, že si utrhává od vlastních úst. A za druhé, že si pořadatel mistrovství světa, agentura Dorna, našla báječný trh netrh. Když se totiž podobní pašové po celém světě předhánějí v tom, aby veřejnými penězi přeplatili ostatní a mohli se prsit „zachránil jsem vám motorky“, to se to potom krásně podniká.