Vedoucí redaktor ekonomické redakce Mladé fronty Dnes Jiří Štický napsal pod titulkem Lhali před volbami, lhali před rokem a lžou i teď komentář k úspornému balíčku vlády. Vše, co koaliční K 9 navrhla a vláda poté schválila, je stručně řečeno podvod. Vládní strany šly do voleb přeci s ideou nezvyšování daní a to teď dalším úsporným balíčkem zcela popřely.

Nemá cenu se zabývat detaily článku. Spíše mne zaujal konec tohoto komentáře, v němž autor píše:

Rétorika premiéra i ministra financí je zcela pochopitelná. V jejich volebních programech není o takovém zvyšování daní ani zmínka. Zato se hemží sliby o úsporách, efektivním a štíhlém státu. Naděje neumírá: vláda má komisi a ta v roce 2014 jistě ukáže studii, jak to udělat. Do té doby plaťte a potom s ČSSD a KSČM ještě více.

Poslední větu jsem si dovolil vypíchnout sám. Zde je přímo esenciální problém současné situace. Ekonomika stagnuje či roste velmi nepatrně. Náklady, které stát vzal na svá bedra, už není možné nést bez obrovských deficitů státního rozpočtu, a tak je nutné zvyšovat daně a snižovat výdaje (zejména v sociální oblasti). Pokud chce vláda stlačit deficit pod 3% HDP, nemůže ani nic jiného dělat. Vézt se na slibech nezvyšování daní a dál sekat deficity i nad 5% HDP je přímou cestou do finančního pekla. Autor onou mnou zdůrazněnou větou tvrdí jen jediné. Pokud by v současné situaci byla u moci vláda levice, tj. socialistů a komunistů, zvyšovala by daně ještě razantněji, aby nemusela snižovat státní výdaje.

Volby z roku 2010 proběhly za určité situace ekonomiky i politiky. Zdálo se, že krize růstu západních ekonomik bude po hlubokém propadu z let 2008/9 zažehnána a ekonomika zase poroste měřitelným tempem. Rok 2011 přinesl místo toho spíše stagnaci, Evropa současnosti se brodí marasmem bezradnosti co si počít s tak zvaným "Jižním křídlem", a stát si tak může půjčovat za stále nevýhodnějších podmínek. Tomu se kdysi po sovětské invazi říkalo u nás "tvrdá realita". Ano, Evropa čelí "tvrdé realitě" konkurence z Východu i Jihu (Rusko, Čína, Indie, Brazílie), USA na tom nejsou o moc lépe. Na tento vývoj prostě vláda musí reagovat.

Opatření na straně příjmů zvýšením některých daní a opatření snižující výdaje státu však jsou stále ve prospěch snižování výdajů. Zásadově tedy můžeme vládu za porušení předvolebních slibů kritizovat, alternativou by však byl buď další růst deficitu, nebo skutečně drastické snížení všech výdajů státu za cenu obrovských sociálních nepokojů a stávek. Pokud "ekonom" Štický o tomto fenoménu nenapíše ani řádku a vyžívá se v zásadové kritice toho, že vláda porušila své předvolební sliby, a tudíž lže a lhala, mám vážné pochybnosti o jeho sociální empatii. Že by si snad nepokoje přál a takto se je snažil i rozdmychávat, zatím ještě neuvažuji. I když ….