Česká republika v současné době patří mezi ty státy, které jsou schopny svou poptávku po elektrické energii pokrýt vlastními zdroji. Ta však každým rokem stoupá a rok 2012 by mohl být rokem zlomovým, kdy by se ČR stala závislá na dovozech el. energie ze zahraničí. Vzniklo by tak prostředí, které by bylo v rozporu s přijatou energetickou politikou státu v roce 2004 a ohrožovalo by bezpečnost státu. Nová vláda, přesněji řečeno koaliční partneři, tuto koncepci neakceptují zejména ze dvou důvodů. Nesouhlasí s prolomením těžebních limitů hnědého uhlí v severních Čechách a nesouhlasí s výstavbou nových jaderných zdrojů. Paradoxem je, že ale jinou koncepci dosud nepředložila. Vláda svým postojem vede ČR do hluboké energetické krize. Neboť nový zdroj není možné zrealizovat až v době, kdy se začnou naplňovat prognózy o nedostatku elektrické energie. Jeho uvedení do provozu předchází časově náročné období přípravy a vlastní realizace.

V denících a odborných časopisech se zřídka objeví články expertů, kteří upozorňují na potřebu řešit zdroje pro příští období právě z důvodu rostoucí poptávky po elektrické energii.

Protože naše geografické podmínky nedovolují v potřebné míře řešit problém obnovitelnými zdroji, shodují se na tom, že řešením je vybudování dalšího jaderného zdroje. Tento směr současně opírají o dostatečné zásoby uranu v ČR na desítky let dopředu. Veřejnost na takové informace nereaguje, protože si neuvědomuje jejich důležitost. Každý je zvyklý na to, že v případě potřeby rozsvítit rozsvítí. Stačí přeci zmáčknout příslušný vypínač. Zatím tomu tak vždy bylo.

Rozhodnutím vybudovat další jaderný zdroj by se Česká republika přidala k řadě evropských zemí, které se znovu vracejí k jaderné energetice. Vláda sousedního Slovenska podporuje výstavbu dalšího jaderného zdroje poté, kdy se Slovensko právě do takové situace dostalo. Dnes je závislé na dodávkách ze zahraničí a v takové pozici z důvodu bezpečnosti odmítá zůstat. Jaderný program rozšiřuje Finsko. Velká Británie komunikuje o navrácení se k jádru. Velmoc Rusko připravuje dokonce výrobu „mobilních“ jaderných bloků, které by měla zájem nabídnout rozvojovým zemím se zaostalou a nebo vůbec nevytvořenou infrastrukturou a tím podpořit jejich rozvoj. Někteří odborníci předpovídají , že se kapitál v budoucnu přestane stěhovat za levnou pracovní sílou a bude se přesouvat do regionů s dostatkem energií.

Jaderné palivo:

1 tableta = 7g
Poskytuje 200W po dobu 4-5 let
Odpovídá 0,6 m³ ropy
480 m³ plynu
810 kg uhlí
Jaderná energetika neprodukuje prakticky žádné tzv. skleníkové plyny ( oxid kysličníku uhličitého).

Z důvodů výše uvedených, by se téma mělo stát tématem veřejným. Dotýká se každého občana. Pokud dokážeme věnovat úsilí tomu, zda u nás bude či nebude vybudován radar, pak bychom minimálně stejné úsilí měli věnovat právě budoucnosti energie. Jen tak si vláda uvědomí, že jsou její kroky sledovány obyvateli - voliči a že by měla problematiku řešit operativně v jejich zájmu.

Závěrem si odpovězme na otázky: „Máme za jádro v následujících nejméně 30 letech rozumnou náhradu? Jaká je cena dalšího využívání jádra, jaká je cena jeho odmítnutí?“

České Budějovice