Ve středu se švýcarská vláda vyslovila pro to, aby bylo pět jaderných elektráren, které země provozuje, už jen ponecháno doběhnout do konce životností, bez náhrady dalšími. Jelikož švýcarský parlament nečiní obvykle vládě problémy, zdá se to být už jisté: do roku 2034 by měli být i Švýcaři bez jádra.

Co se to v Evropě děje? Opravdu už všem přeskočilo? Spojili se vskutku blbci všech zemí pod hlavičkou sebevražedné Evropské unie? Z Česka se to tak každopádně jeví…

Bývá u nás leccos jinak než jinde: jsme největší ateisti, pivaři, pacifisti… Představme si, že by tu třeba zelení svolali demonstraci proti jaderné energii. Kolik by tam asi tak přišlo účastníků? Pár stovek zhulenců, nějaká ta subtilní dívenka s dredy, několik bafuňářů s Bursíkem v čele, dohromady určitě prázdná bublina, nad kterou by se unisono zasmály nejen sdělovací prostředky zprava doleva, ale i lid obecný odshora dolů a napříč. Ve švýcarském kantonu Aargau demonstrovalo nicméně minulou neděli proti atomové energii 20 tisíc lidí. Byla to největší taková demonstrace od dob Černobylu. Co se to v Evropě děje?

Jedno se stále zdá být, alespoň prozatím, jisté: ať se to komu líbí nebo ne, bez jádra se neobejdeme, chceme-li tuto civilizaci s jejími vymoženostmi zachovat. Větrníky, sluneční panely a vodní turbíny plynulý přítok energie do sítí nezaručují, jak se ukazuje, a už vůbec ne levné. Tradiční elektřina z fosilních paliv není pak ani ekologická, ani levná, ani neomezená. A jiná možnost není – co to tedy na tom dekadentním Západě zase vymýšlejí?

„Staré nemůžeme bořit, dokud nestojí nové,“ pravil ale prezident hospodářské rady německé CDU Kurt Lauk. „Nemůžeme se vrhnout na novou technologii stavby mostů, most v půlce zbořit a zbytek pak muset plavat.“ Varoval také před mezinárodní blamáží, kdy Německo by opustilo jádro, aby pak atomovou energii dováželo: „Chceme konzistentní koncept.“ Angela Merkelová upozorňovala zase na nutnost efektivnějšího využití energií v budoucnu: „Tady zatím leží významné potenciály ladem,“ dodala. Více se má k problému vyslovit „energetická etická komise“ o nadcházejícím víkendu, vláda pak chce příslušné nové paragrafy předložit parlamentu 6. června. V zásadě jde Němcům o to realizovat postupně jakousi „perestrojku“ výroby a spotřeby energií ve prospěch těch obnovitelných.

Zlaté oči? Dost možná. Třeba jsou to jen útěšné sliby, tak jako se něco jiného slibuje zase u nás, aniž by skutek neutek´ – třeba jsou to jen hrozny populismu, libá slůvka do ucha voličova, aby se přežilo do dalšího volebního období. A dost možná že všechno bude jinak, atomové elektrárny vesele budou řetězově reagovat dál v Německu i ve Švýcarsku, jakož i všude jinde. A třeba také ne – kdo ví?

A tak bych si opravdu netroufal soudit, kdo je tu teď blbý a kdo chytrý – možná, že za deset let všechno bude vypadat jinak. Českým vynálezem je totiž nejen robot, nejen Švejk, ale i brouk Pytlík: aby to nebylo nakonec tak, že ostatní se nám zdají být takovými hlupáky jen proto, že my jsme – jako vždy - takoví chytráci…