15.6.2021 | Svátek má Vít


ENERGETIKA: Čtyři hlavní důvody…

3.4.2021

… proč by Rosatom neměl dostavovat Dukovany

Výstavba či dostavba jaderné elektrárny je závažné politické rozhodnutí a při rozhodování o něm je potřeba vzít v úvahu následující faktory a rizika.

Politické

Jedná se o dlouhodobé následky přijatého rozhodnutí. S ohledem na dobu výstavby, užívání a zužitkování jaderné elektrárny, to znamená závislost na Rosatomu, tudíž na Rusku, po celé 21.století.

Proto rozhodnutí předsedy vlády Andreje Babiše o přenesení definitivního usnesení na novou vládu, která vzejde z podzimních voleb do Poslanecké sněmovny, je rozumné. Jaderné elektrárny patří k základům kritické infrastruktury českého státu a jsou podstatným faktorem národní bezpečnosti. Proto je podle mého názoru při přijetí takového rozhodnutí nutné věnovat pozornost předchozím pokusům o vměšování se do vnitřních záležitostí České republiky ze strany Ruské federace.

Realizace projektu podobných rozměrů předpokládá dlouhodobou závislost na nevypočitatelném státu. Na státu, proti kterému jsou vyhlášeny sankce a který je v ekonomickém a technologickém rozvoji v dohledné budoucnosti zcela nečitelný. Na státu, který má ohraničené možnosti ekonomické spolupráce a který využívá Rosatom a výstavby jaderných elektráren pro politickou a ekonomickou expanzi a pro prosazení korupce.
Uvědomme si, že Rusko patří ke státům, které vojenskou rétorikou demonstrují absolutní pohrdání demokratickými hodnotami a v podstatě po posledních rozhodnutích Státní dumy (ruského parlamentu) legalizují korupci.

Samotná skutečnost, že dokumentace tendru na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany je zpracována způsobem, který od zájemce požaduje mít zkušenosti z výstavby a provozování reaktorů určitého typu, konkrétně ruského, nese sama o sobě značná korupční rizika.

Jaderná elektrárna není podnik, který je možné zavřít, prodat, přeprofilovat, atd.

Nelze ignorovat tu skutečnost, že v poslední době se Rusko otevřeně snaží využívat energetiky k politickému nátlaku na jiné země. Příklady Ukrajiny nebo pobaltských republik je toho jasným důkazem.

A v případě jaderné elektrárny vychází politický charakter závislosti také z technologie a využívání elektrárny. Vždyť technologie jaderné elektrárny předpokládají monopol na dodávky dílů produkujících elektřinu od země, která není přátelsky nakloněna Česku.

Dále se jedná o využití radioaktivního odpadu, což je velmi komplikovaný problém. Taková rizika předpokládají vysoký stupeň vzájemné důvěry, která se opírají o společné hodnoty partnerů, jež ovšem mezi Ruskem a Českem chybí. A další velké riziko pro bezpečnost České republiky. Výstavba jaderné elektrárny předpokládá, že se projektu zúčastní značné množství zaměstnanců Rosatomu, který je neprodyšně uzavřenou strukturou a je velmi důsledně kontrolován ruskými tajnými službami. Nedávný skandál s účastí spolupracovníků ruských tajných služeb při sledování A. Navalného na území Německa je toho názorným příkladem.

Ekonomické

Ekonomika Ruska se nachází v recesi. Její růst stagnuje a existují vážná rizika zesílení ekonomických sankcí proti Rusku a prohloubení hospodářské krize. V takové situaci se zvyšují finanční a ekonomická rizika projektu.

Právní rizika a hrozba ztráty dobré pověsti Česka

V případě, že Česká republika využije pro dostavby případně výstavby nových jaderných elektráren vlastního financování, tak s vysokou pravděpodobností zaplatí zkorumpovanou strukturu této ruské státní společnosti, na jejíž vedoucí pracovníky včetně nejvyššího představitele S.V. Kirijenka jsou uvaleny sankce USA a EU, a rovněž tak zainvestuje do vývoje a výroby ruských jaderných zbraní.

Bude-li zvoleno schéma financování s ruskou spoluúčastí, pak toto předpokládá využití prostředků z ruského Fondu národního blahobytu (FNB) s jeho následným neprůhledným využíváním vedením koncernu Rosatom.
Uvedu příklad. Моje společnost měla licenci pro práci na objektech Rosatomu a já měl možnost se zúčastnit jednání o výstavbě jaderné elektrárny „Akkuyu“ v Turecku.

Při ceně projektu 22-23 miliard dolarů byla částka 1,5 miliard dolarů z ruských prostředků určena na financování projektových prací, ale ke kontrole byl předložen jiný projekt energobloku, a to Novovoroněžské jaderné elektrárny, který je vzorovým pro elektrárny podobného typu.
V souvislosti s tím, že ruské financování nestačilo na realizaci celého projektu v plném rozsahu, bylo potřeba strukturovat finance včetně zapojení exportního financování.
V souvislosti s tím proto vznikla potřeba korigovat projekt prostřednictvím využití procedur exportního úvěrování. Prostředky na to se však v projekčním ústavu Rosatomu, který za projekt dostal 1,5 miliard dolarů, nenašly.

To svědčí o tom, že tyto peníze ze státního rozpočtu nebo FNB byly úspěšně vyprány. Podobná situace je i u dalších projektů.
Otázka financování se projednávala v Evropské komisi i při schvalování jeho struktury v rámci výstavby jaderné elektrárny Paks v Maďarsku. Je zarážející, že Rusko bylo schopné jakýmsi podivným způsobem prokázat, že toto neprůhledné financování je státní podporou.
Z vlastní zkušenosti mohu rovněž uvést, že s ohledem na ruské reálie se jedná zároveň o podporu korupce, neboť hotovostní prostředky z rozpočtu jsou neprůhledné. Bez společenské a parlamentní kontroly jsou využívány pro běžné financování, včetně bezúročného, ale jejich návratnost do rozpočtu a to ještě za nevýhodných podmínek je očekávána v dlouhodobém časovém horizontu.

Při tom je důležité počítat ještě s jednou okolností. Podobná praxe by byla odůvodnitelná v případě, že by financování směřovalo k podpoře ruského výrobce zařízení a poskytování služeb pro jaderné elektrárny. Avšak není tomu tak.

Теchnologické

Nezpochybnitelné jsou konkrétní úspěchy Rosatomu v technologické sféře. Avšak celkové technologické úspěchy Ruska jsou velmi skromné.
V rámci výstavby jaderných elektráren jsou neprůhledná financování ruských projekčních prací, které jsou uskutečňované polotajným institutem, a technologie reaktorů. Na základě zkušeností z turecké jaderné elektrárny se jedná zhruba o 50 % rozpočtu. Ostatní zařízení potřebná pro provoz jaderných elektráren se prakticky v Rusku nevyrábějí.
Tak například turbíny a generátory se kupují u světového lídra, společnosti General Elektric, zařízení pro automatický systém řízení technologických procesů se z větší části zhotovují v Německu, Francii nebo USA.

Energetické zařízení, transformátory, zařízení bezpečnostních systémů , IT se v Rusku také téměř nevyrábějí.

Autor je ruský podnikatel žijící v ČR

Vitalij Ginzburg







 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.