Na hlavní viníky solárního maléru by se nemělo zapomenout

Jako přímý účastník zrodu fotovoltaiky u nás v roce 2005 považuji za nutné promluvit. Je skutečností, že především stanice české televize některé pořady cenzurují. V Otázkách Václava Moravce byl přizván pan Bursík vysvětlující, že s fotovoltaikou nemá nic společného. Pochvalu zde zaslouží premiér Petr Nečas, který zcela bez ostychu uvedl hlavní původce celého neštěstí. Jde o naprosto shodná jména, která níže uvádím.

Ve čtvrtečním pořadu televize Máte slovo změřeného na sluneční elektrárny, který nemůže nic občanům objasnit, byl vyjma některých nezainteresovaných osob pozván i další původce ekonomického neštěstí, zástupce v našich médiích prosazované "organizace" Greenpeace.

Protože televize i další média nechtějí, nebo se i bojí říci plnou pravdu, dovoluji si občanům popsat hlavní původce zcela zbytečného solárního boomu přinášejícího zisky podnikatelům a drahou elektřinu občanům a průmyslu.

Nesmyslná a demagogická propagace podpory zelené energie za účelem "Záchrany Planety" se zrodila u zelených v roce 2000 v Německu. Následně byla podpořena jednou z mnoha nedomyšlených směrnic Evropské unie. Nepřikazovala, že se musí v členských zemí podpora natvrdo začlenit do legislativy těžko měnitelného zákona. Neplatí to však u nás, kde omezeně a zeleně smýšlející lidovecký ministr životního prostředí Libor Ambrozek prosadil do závazného legislativního plánu práce vlády řešení výhradně formou zákona. Okamžitě se nabízené příležitosti chopil jeho zelený poradce Bursík. Sepsal velmi populistický zákon po vzoru Německa za podpory německých zelených, Greenpeace, Duhy a dalších. Jak je obvyklé, svým "myšlením" náležitě návrh zákona vylepšil vyššími výkupními cenami pro fotovoltaiku a větrníky.

Proti navrženému znění Ambrozkova ministerstva životního prostředí v připomínkovém řízení marně protestovalo ministerstvo průmyslu a obchodu. Zákon byl schválen v roce 2005 vládou a koaličními poslanci parlamentu na dobu dvaceti let. Nutno připomenout další významnou osobu nepovedeného seriálu. V senátu byl zákon schválen až po silné mediální masáži ideologickým nadšencem Bedřichem Moldanem.

Výše uvedené tři osoby byly základním trojlístkem rodícího se ekonomického a národohospodářského maléru. Při konečné bilanci sečtených škod by se na ně nemělo v médiích ani na veřejnosti zapomenout. Rozhodujícími a smutnými účastníky pak byli v průběhu let již zákonodárci a politici prakticky všech parlamentních stran.