20.10.2021 | Svátek má Vendelín


ENERGETIKA: Byla možná predikce?

11.10.2021

Dal se současný hrozivý vývoj v evropské energetice předpovídat?

Dlouhodobě je současný vývoj energetiky v Evropě dán zavíráním jaderných a uhelných zdrojů bez náhrady a spoléháním na větrné a fotovoltaické zdroje, které jsou silně závislé na počasí. Bezprostředním iniciátorem současné dramatické situace však byla nedávná reforma systému trhu s emisními povolenkami EUETS a nastavení přísných pravidel na provoz uhelných zdrojů. Podívejme se podrobněji na tyto zdroje dnešního stavu.

Připomeňme si situaci na základě diskuze která se na serveru oEnergetice rozproudila před třemi lety okolo článku Michala Šnobra popisující jeho teorii „Německého rozbřesku“. Podle této teorie Němci cíleně přešli od snahy udržovat ceny emisních povolenek nízko k podpoře růstu jejich ceny a tažení proti uhelným elektrárnám. Jejich snahou mělo být pomocí vysoké ceny emisních povolenek ekonomickou cestou vytlačit uhelné zdroje a nahradit je plynem. Zároveň spoléhali na to, že pomocí dokončení plynovodu NordStream II si zajistí stabilní přísun levného plynu z Ruska, který bude do Evropy proudit přes ně. Předpokládal se tak růst ceny emisních povolenek s odpovídajícím růstem cen elektřiny a dopady na evropský energetický trh.

Temelín

I v současné době jsou spolehlivým zdrojem energie jadrné elektrárny, například náš Temelín (zdroj ČEZ).

V polemice s jeho názory jsem souhlasil s trendy růstu cen povolenek a předpovídal jsem i větší nárůst, pokud by opravdu měly vytlačit uhelné zdroje a nahradit je plynem. Polemizoval jsem však s tím, že by šlo z německé strany o plánovanou a promyšlenou akci. Podle mého názoru šlo o následek zoufalého lavírování mezi snahou obhájit svou pozici lídra v zelené cestě za snižováním emisí a realitou vznikající odchodem od jádra. Německo se tak těžko mohlo v evropském parlamentu postavit na stranu environmentálně „zaostalých“ států a přeměnu emisního trhu blokovat. Zároveň jsem poukázal na to, že růst cen povolenek a přechod k plynu povede k jeho zvýšené spotřebě a tím i růstu jeho ceny. To by znamenalo, že pro vytlačení uhelných zdrojů z trhu nebudou stačit i velmi vysoké ceny emisních povolenek. I to by ukazovalo, že u Německa nejde o promyšlenou akci. Dovolím si ocitovat část ze zmíněné mé reakce na článek Michala Šnobra:

„Zásadním problémem je, že růstem ceny emisních povolenek se zvyšuje nejen cena elektřiny z uhlí, ale také z plynu. Sice méně, protože emise z plynu jsou poloviční než u uhlí, ale také významně. Uhlí tak plyn bude dohánět delší dobu a ceny se protnou u vyšší hodnoty. Ta pochopitelně závisí i na ceně samotného paliva a ta se u obou komodit v poslední době zvyšovala. Vlivem růstu poptávky po plynu a snižování u uhlí během „Německého rozbřesku“ by se sbližování ceny elektřiny z nich mohlo ještě ztížit.

Je tak značné riziko, že přechod k plynu bude znamenat opravdu velmi vysoké ceny povolenek a silové elektřiny. Pro německého spotřebitele i průmysl to může být hodně nepříjemné. Zatím byl růst poplatků za dotace OZE a síťové služby částečně kompenzován nízkými cenami silové elektřiny. I tak má Německo nejvyšší cenu elektřiny pro spotřebitele, a i cena pro průmysl, u kterého jsou částečně náklady na OZE dotace přenášeny na spotřebitele, je vysoká. Zároveň však zvýšení ceny silové elektřiny nemusí znamenat znatelné snížení velikostí dotací na OZE. V dobách ideálních větrných podmínek pořád bude takový přebytek větrné elektřiny, že povede k nízkým až záporným cenám silové energie na burze. Vysoká cena bude v době, kdy bude produkce větrných a fotovoltaických zdrojů omezená.

Připomeňme, že s Michale Šnobrem polemizoval ve svém článku i Jan Veselý. Ten však jakýkoliv větší růst cen povolenek vylučoval. Připomeňme si jeho slova:

„Nesouhlasím s Michalem Šnobrem v jeho odhadu, že Němci budou chtít vyšroubovat cenu emisních povolenek k 35-45 EUR/t CO2 a už vůbec ne s 40-50 EUR/t CO2 pana Wagnera. Jsou to čiré spekulace, v případě Michala Šnobra to pravděpodobně vychází z řešení úlohy: Kolik by musela stát emisní povolenka, aby byly paroplynové elektrárny provozně levnější než hnědouhelné.

V reálu očekávám, že cena emisních povolenek bude dlouhodobě konvergovat do cenového intervalu, který si jako cíl stanovila EU, tj. 20-30 EUR/t CO2. Velká část současného růstu ceny emisních povolenek lze připsat na vrub tomu, že si je německé utility (např. RWE) nakoupily do zásoby. Je tedy i možné, že současné vysoké ceny povolenek jsou jen krátkodobou epizodou, kdy cenu vyhnaly nahoru jednostranné velké nákupy.“

Je vidět, že předpověď dramatického růstu emisních povolenek a cen plynu i elektřiny se i přes pochyby pana Veselého plně realizovala. Zpoždění jejího příchodu bylo způsobeno poklesem ekonomické aktivity během pandemie i tím, že zásadní úbytek uhelných a jaderných zdrojů teprve probíhá.

Vývoj německé energetiky

Vývoj německé energetiky v posledním týdnu. Zelená je produkce elektřiny z obnovitelných zdrojů, šedá pak produkce klasických zdrojů, fialová čára ukazuje německou spotřebu elektřiny a modrá pak cenu elektřiny. Když silně zafoukalo, byly přes víkend ceny na nule. Ovšem v ostatních dnech se cena pohybovala mezi 80 až 230 EUR/MWh. (Zdroj Agorameter)

Zároveň do značné míry bezradný a nepřipravený postoj Německa a obrovské problémy, které mu současný vývoj přináší, spíše potvrzují můj názor, že u Německa opravdu nešlo o promyšlený postup. Plánovaný průběh „Německého rozbřesku“ prezentovaný panem Šnobrem se podle mě nepotvrzuje. Stačí se podívat na současný vývoj cen elektřiny v Německu, které se pohybují mezi 100 až 230 EUR/MWh.

Současný vývoj také plně potvrzuje můj názor, že energetika nemůže být vyřešena další výstavbou větrných a fotovoltaických výkonů. Vývoj v posledním měsíci byl dominován tím, že minimálně foukalo a také slunečního svitu bylo málo. Žádný další instalovaný výkon těchto zdrojů by nepomohl, stále by byl nedostatek elektřiny z nich. V době, kdy foukalo hodně, jako tomu bylo o minulém víkendu, by byl naopak ještě větší přebytek elektřiny. Už současný instalovaný výkon vedl v regionu k nulovým cenám silové elektřiny na burze. Tvrzení zelených aktivistů, že by u nás byly ceny elektřiny a problémy menší, kdyby se v dřívější době instalovalo daleko více větrných a fotovoltaických zdrojů, je úplně mimo realitu. Vysoká cena elektřiny se k nám dominantně přelévá z Německa, které bylo v instalacích těchto obnovitelných zdrojů bezkonkurenčně v čele.

Pokud by při startu využívání systému emisních povolenek před deseti lety byla nastavena funkční hodnota jejich ceny, aby opravdu vedly k vytlačení uhelných zdrojů a přechodu k nízkoemisním, došlo by k vývoji podobnému tomu současnému už dříve. I o tom jsem psal ve svých článcích na začátku minulého desetiletí. Je tak jasné, že současný vývoj byl předvídatelný, a nejen Michal Šnobr a já jsme jej prorokovali. Zároveň bych upozornil, že potvrzení těchto předpovědí naznačuje, že i předpovědi velmi neblahého vývoje v případě realizace zavření fosilních zdrojů bez adekvátní náhrady odpovídajících nízkoemisních zdrojů by se mohly také uskutečnit (viz třeba zde).








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.