Od ledna příštího roku hrozí českým firmám i domácnostem největší zdražení elektřiny za posledních deset let. Hlavním důvodem je vysoký příspěvek na podporu obnovitelných zdrojů energie, především slunečních elektráren. Přesto Nečasova vláda nedávno přijala závazek ještě o půl procenta vyšší, než po nás požaduje Brusel.

Jak uvedly Hospodářské noviny, aktuální výhled Energetického regulačního úřadu předpokládá, že ceny elektřiny pro domácnosti stoupnou v lednu zhruba o 12, pro podniky o 17 procent. Podobně vidí budoucnost i firma ČEZ, jejíž předpovědi byly ještě před dvěma týdny mnohem pesimističtější, počítaly s růstem až třicetiprocentním.

Akční plán České republiky pro energii z obnovitelných zdrojů

Jako by to nestačilo, vláda premiéra Petra Nečase schválila na návrh ministra průmyslu Martina Kocourka „Akční plán České republiky pro energii z obnovitelných zdrojů", podle kterého chce docílit v roce 2020 podílu dokonce 13,5 procenta a překročit o půl procentního bodu plán stanovený České republice Evropskou unií.

Eurorealisté z ODS tak chtějí plnit plány Bruselu ne na sto, ale dokonce na 103,85 procenta. Návrh Národního akčního plánu České republiky pro energii z obnovitelných zdrojů energie (č.j. 789/10 - bod 16 schůze vlády z 11. srpna 2010) byl schválen na zasedání vlády 25. srpna.

ParlamentníListy.cz se dotázaly premiéra Petra Nečase z ODS a ministra průmyslu a obchodu Martina Kocourka z téže strany, proč vláda zvyšuje závazky, když již nyní existuje velký problém s nárůstem cen energií.

Nechceme problém fotovoltaika II., brání se Nečas

„Česká republika si vyjednala v rámci EU minimální podíl energie z obnovitelných zdrojů ve výši 13 procent. Na základě dosavadního plnění tohoto parametru navrhlo ministerstvo průmyslu a obchodu v koncepčním materiálu do roku 2020 podíl o půl procentního bodu vyšší. Vycházelo z reálných předpokladů. Rozhodně si tím nechceme vytvořit problém fotovoltaika II.," sdělil Petr Nečas Parlamentním listům.

„Je to náš vnitřní cíl a tímto způsobem si vytváříme určitou rezervu, abychom stoprocentně naplnili těch 13 procent. My to dimenzujeme na 13,5 procenta, tedy pro jistotu o trochu více, abychom s jistotou splnili těch 13 procent," znělo Kocourkovo vysvětlení pro deník.

Kocourek dodal, že plnění se bude vyhodnocovat každé dva roky a dá se případně korigovat v rámci zákona o podpoře obnovitelných zdrojů. Závazek na 13,5 procenta se podle ministra průmyslu zakomponuje do novely zákona o podpoře obnovitelných zdrojů (Zákon č. 180/2005), která půjde ke schválení do Poslanecké sněmovny.

Potlesk kolegů z ODS nezazněl

Překračování bruselských plánů se však nelíbí členům ODS. Senátor ODS Jaroslav Kubera byl nejprve překvapen, že to prosadil Martin Kocourek z ODS. Ale dodal: „Doufám, že do roku 2020 se již Evropská unie rozpadne a že my ten plán nesplníme."

Nadšený není ani europoslanec Hynek Fajmon. „Je to zbytečné stanovit vyšší závazek. Nevidím důvod, proč bychom měli takto překračovat plány. Zvláště, když na to doplatí firmy a domácnosti. Nelíbí se mi to a nesouhlasím s tím," řekl redakci Fajmon.

Šílený zákon na podporu obnovitelných zdrojů

Redakce Parlamentních listů požádala o vyjádření děkana Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické Miroslava Ševčíka. „Vláda zvýšila náš závazek oproti tomu zcela nesmyslně přijatému zákonu z roku 2005, který podpořili socialisté a komunisté, ale třeba i Kalousek a Parkanová a další. Proti tehdy hlasovala jen ODS. V Senátu proti tomu tehdy velmi silně vystupoval zdravým rozumem obdarovaný senátor Jaroslav Kubera, na jehož slova došlo," řekl Ševčík.

Miroslav Kalousek ale před časem redakci řekl, že sice podpořil vládní návrh, ale nepodpořil konečný pozměňovací a schválený návrh poslankyně ČSSD Hany Šedivé, který „vylepšoval" bruselskou směrnici.

„Celá ta směrnice z EU přijatá v roce 2001 je zcela chybná. To, že je chybná, dokládá i to, že v současné době ze sedmadvaceti zemí EU směrnici naplňují pouze dvě země. Jedna omylem, to je Velká Británie. A druhá, Dánsko, díky tomu, že má příznivé podmínky pro větrné elektrárny. Jinak nikdo průběžné podmínky neplní," dodal Ševčík.

Byznys pro vyvolené, na který doplatí všichni

„Druhá věc je, kolik to všechno stojí. Je to naprosto neefektivní a bohužel na to doplácí všichni, nejenom firmy, ale hlavně domácnosti. Zdražování elektřiny, které nás v příštích letech nepochybně čeká, je hlavně z toho důvodu, že se vymýšlí nesmyslné programy, na kterých se napakují lidé, kteří mají informace a zdroje k dispozici, a ti postaví tu větrné, tu sluneční elektrárny či jiné s odpuštěním pitomosti. Jakoby v zájmu boje proti exhalícím a boje proti CO2 tady vydělávají pouze vybraní investoři a prodělají na tom všichni ostatní spotřebitelé," míní Ševčík.

Pro zákon z roku 2005 hlasovali podle ekonoma Petra Macha v Senátu například také Bedřich Moldan, Tomáš Julínek, Petr Pithart a Karel Schwarzenberg. „Vláda Mirka Topolánka spáchala podporou směrnice zločin a nyní na tuto hloupost naprosto irácionálně, eurohujersky a nepochopitelně navazuje Nečasova vláda, když ještě nad rámec přijímá závazek o půl procenta vyšší. Jako bychom snad neměli dost problémů se současným stavem a dotováním fotovoltaické energie," řekl ParlamentnímListům.cz ekonom Petr Mach.

Náklady v miliardách každoročně rostou

V roce 2009 se podle zprávy Energetického regulačního úřadu v České republice vyrobilo z takzvaných obnovitelných zdrojů 4,7 milionu MWh, což představovalo 6,8 procenta z celkové hrubé spotřeby elektřiny ve výši 68,6 milionu MWh. Velkou část z toho tvoří dlouhodobě nedotované a konkurenceschopné velké vodní elektrárny na Vltavě a Labi. Dotované větrné a solární elektrárny se na celkové výrobě podílely jen 0,377 milionu MWh, tvořily tedy jen 0,5 procenta hrubé spotřeby, přesto zatěžují cenu elektřiny pro spotřebitele nejvíce.

Letos poplatek na obnovitelné zdroje stanovený Energetickým regulačním úřadem činí 166,34 koruny za MWh a zdaleka nepostačuje krýt náklady na rostoucí produkci elektřiny z fotovoltaických zdrojů. Distributoři elektřiny, kteří povinně vykupují každou kilowatthodinu ze solárních panelů, očekávají od státu kompenzaci ve výši kolem 10 miliard korun a celkový letošní účet za fotovoltaiku činí kolem 20 miliard korun.

Pro rok 2011 Energetický regulační úřad ke krytí nákladů zvýhodňování větrných a solárních elektráren zatíží spotřebitele poplatkem ve výši 597,55 Kč za MWh, což představuje při spotřebě 68,6 milionu MWh celkově 41 miliard korun. Tato závratná částka má tendenci dále růst.

Na fotovoltaice se podepsala Topolánkova vláda

„I kdyby se dnes žádné další elektrárny nepřipojovaly, čeká nás po dobu patnácti let náklad ve výši 41 miliard korun ročně, což celkově během následujících 15 let představuje 615 miliard korun v cenách roku 2010. Je skandální, že vláda o problému sice debatuje, ale zákon platí dál a Energetický regulační úřad tedy uděluje povolení dalším a dalším solárním elektrárnám a další výrobci získávají od státu patnáctiletou garanci výkupních cen," zlobí se Petr Mach.

Vláda Mirka Topolánka souhlasila v rámci unie se zpřísněním stávajících podmínek a směrnici EU 77/2001 (doplněnou pro Českou republiku Smlouvou o přistoupení k EU), která České republice stanovila cíl podílu výroby elektřiny z tzv. obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě na osm procent pro rok 2010, nahradila směrnicí EU 28/2009, která České republice stanovila cíl podílu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě na 13 procent pro rok 2020. Tuto směrnici za ČR podepsal tehdejší ministr Petr Nečas, který se ale brání tím, že to je nejnižší závazek ze států EU.

Parlamentní listy