Vzpomínáte si ještě na slavný „marťanský“ projev Jiřího Paroubka loni v říjnu? Na adresu ODS a KDU-ČSL tehdy se zaťatou pěstí z řečniště zvolal: „Já chci sloužit této zemi, vy se chcete akorát dostat ke korytům!“ Jenže nedávno se ministerský předseda opět někde rozpovídal a tentokrát sdělil světu, že v roce 2010 budeme přijímat euro v kursu 1:25. Jednalo se nejspíš o další z jeho předvolebních slibů, kterými chce získat oranžovým nějaké další voliče. Co si budeme namlouvat - jakýkoliv slib budoucího úspěchu zní vždycky hezky a je úplně jedno, zda slibuje Paroubek euro za pětadvacet nebo Antonín Novotný maso a vejce. Dá se tedy čekat, že voliči ČSSD za tato slova svému lídrovi zatleskají.

Celá věc má ale jeden háček, ba přímo hák. My už svého premiéra známe a víme, že hovoří rád, hodně a o čemkoliv. Podle toho k jeho výrokům přistupujeme. Jenže finanční analytici, zvyklí vážit v podobných prohlášeních každé slovo na lékárnických vahách, berou jeho prognózu smrtelně vážně. Každému, kdo má alespoň obecné povědomí o tvorbě měnových kursů, je jasné, co může takovéhle prohlášení předsedy vlády způsobit. Nyní vedlo k dalšímu posilování koruny, ze kterého vstávají hrůzou vlasy nejen exportérům (kteří se taky prostřednictvím tajemníka své asociace ozvali v pondělních Hospodářkách), ale i ČNB, která na příliš silnou korunu upozorňovala již před tímto Paroubkovým prohlášením (obsáhle se tomuto tématu věnuje poslední vydání časopisu Euro).

Netroufám si posoudit, jak na tom momentálně naše měna je, spíše mě zajímá, proč se tohle všechno semlelo. Jen proto, že Jiří Paroubek zatoužil přilákat pár voličů. Nevěřím, že by si předseda vlády, který se navíc tak rád chlubí svým ekonomickým vzděláním (viz poslední diskuse s Mirkem Topolánkem), neuvědomoval možné důsledky svých slov.

Zájmem naší ekonomiky bylo, aby předseda vlády takto závažná slova nikdy nevypouštěl z úst. Zájmem ČSSD naopak bylo, aby byl tento populistický výrok co nejvíc slyšet. Jiří Paroubek zvolil v konfliktu národních a stranických zájmů ČSSD. Tak jak je to s těmi koryty, pane premiére?