Jak překonat strach spotřebitelů z budoucnosti

Další pokles spotřebitelské důvěry vzbudil v médiích pozoruhodný ohlas. Sociologa může potěšit, že se novináři a jejich zákazníci zajímají o takové speciální studie. Není však divu. Spotřebitelé hledí v dubnu do budoucnosti s největší nedůvěrou od druhé poloviny roku 2012, kdy dosáhla svého dna minulá finanční krize.

Ještě pozoruhodnější je zjištění, že mizerná nálada těchto dnů jde srovnat už jenom s prvním spotřebitelským šokem po listopadu 1989, ke kterému došlo na přelomu let 1997 a 1998.

Přitom platí, že spotřebitelé jsou zároveň voliči. Pokud tedy jejich nespokojenost roste, mohou vládnoucí politici pomalu vyklízet své kanceláře, jak se stalo při dvou předchozích superkrizích. Třeba nás zase čekají politické otřesy.

Namísto podobných a přiznejme, že povrchních spekulací, je namístě pochopit, co vlastně výzkum spotřebitelské důvěry říká. Především je spotřebitelský výzkum součástí šetření o náladě v celém ekonomickém sektoru, které každý měsíc pořizuje Český statistický úřad. Dotazování spotřebitelů vlastně slouží jen jako doplněk k průzkumu mezi důležitějšími hráči, kterými jsou podnikatelé a manažeři. Jejich nálada se přitom v dubnu zlepšila na nejvyšší úroveň od poslední finanční krize. Srovnatelně optimisticky hleděli do budoucnosti jen v časech nejvyšší konjunktury koncem roku 2016 a během celého roku 2018.

Na jedné straně tedy lze chápat, že se průměrný český občan a spotřebitel děsí nejbližších dnů a měsíců, když depresivní období covidu vystřídala válka na Ukrajině. Chodí jen samé špatné zprávy a vedle toho se ještě zdražuje – co čekat od budoucnosti dobrého.

Na druhé straně však nejde snadno vysvětlit, že uprostřed takové apokalypsy hledí podnikatelé do budoucnosti s uměřeným optimismem. Třeba si jenom neuvědomili, co je čeká a do jaké všeobecné beznaděje teprve procitnou.

Takový výklad má slabinu v tom, že podnikatelé musí být praktičtí lidé. Svou perspektivu hodnotí podle toho, kolik mají zakázek, jak dostupné jsou pracovní síly a jak drahý je materiál. Obyčejný člověk čili spotřebitel se pod vlivem novinových zpráv bojí neznáma, podnikatelé však mají konkrétní důvody věřit, že jejich byznys má perspektivu.

Proto se vyplatí, aby také spotřebitelé využili při hodnocení své situace praktický rozum. Nelze samozřejmě popřít, že pohled na rostoucí ceny frustruje každého a že reálné příjmy většiny domácností poklesnou.

Na druhé straně však ani patnáctiprocentní inflace nesníží příjmy průměrné české rodiny pod úroveň období před covidem, zároveň mají domácnosti největší rezervy v historii. Možná to v nejbližších měsících nebudou úplně idylické časy, každé zkoušce se však čelí lépe, když má člověk k dispozici dostatečnou míru optimismu.

Autor je reportér serveru Seznam Zprávy

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus