Vláda schválila rozpočet na rok 2017 a ministři se maximálně škorpili o to, kdo dostane proti letošku víc přidáno. Komentátoři se zamýšleli, jestli jsou některé výdaje opravdu nutné a jestli jiné zase nejsou plýtváním.

Opozice s vážnou tváří připomínala, že v době ekonomické prosperity se plánovaný schodek ve výši 60 miliard korun nedá omluvit a že rozpočet je vůbec nerealistický. Debata se ovšem nedotkla jednoho zajímavého detailu, který stojí za to, aby se mu ještě věnovala sněmovna.

Tento detail jsou rozpočtové příjmy, nad kterými se nikdo nezamýšlí, protože poslední dobou vždycky nějak vyšly. Rozpočet na rok 2017 je v každém případě pozoruhodný tím, že se proti letošnímu rozpočtu zvýší příjmy z daní a sociálního pojistného o 70 miliard, tedy skoro o sedm procent. Na tom něco nehraje.

Prognóza ministerstva financí očekává hospodářský růst o dvě a půl procenta, přitom se daňové sazby nezvyšují. Kde se tedy peníze vezmou? Vždyť tak velký skok jsme v minulých letech nezažili, i když hospodářství rostlo rychleji a daně se zvyšovaly.

Kdo si povšiml tažení ministerstva financí proti daňovým únikům, ten by mohl předpokládat, že se konečně projeví různá opatření k posílení kontroly. Zvláště výběr daně z přidané hodnoty by měl vyrůst vlivem toho, jak se letos zaváděla kontrolní hlášení a ještě se zavede elektronická evidence tržeb. Vždyť se říkalo, že se roční výnosy budou pohybovat v desítkách miliard.

Tento výhled však autoři rozpočtu nesdílejí. Kontrolní hlášení mají vynést dvě miliardy navíc, elektronická evidence tržeb přinese podle očekávání tři miliardy na dani z přidané hodnoty, na daních z firemních zisků a příjmů fyzických osob bude vliv zanedbatelný.

Opomenutí se vymstí

Rozpočtová dokumentace neuvádí žádný jiný důvod, proč by se mělo vybírat nějak mimořádně víc, naopak zmiňuje celou řadu různých opatření, která mohou výběr snížit, byť v nepříliš velkých částkách.

Sami autoři řeší tajenku, proč se v letošním rozpočtu o tolik zvýší daně, prostým předpokladem, že letošní rozpočet dobře dopadne. Proti očekávání se prý vybere navíc 20 miliard, nárůst v nadcházejícím roce tedy nepřekročí 50 miliard, tedy částku, ke které jsme se už v minulých letech přiblížili.

Jenže se tím stejně všechno nevysvětluje. Vyšší příjmy letos zajistila rostoucí zaměstnanost a vysoké zisky podniků, což se projevilo na pojistném a firemní dani. Zároveň se vybralo méně na DPH, i když se očekávalo, že třeba kontrolní hlášení příjmy mimořádně vylepší.

Vysoké daňové příjmy jsou tedy důsledkem skoro pětiprocentního růstu v roce 2015, který se na daních projevil se zpožděním. Když podniky mají zisk, tak se z něho platí daně až napřesrok a zaměstnanci se také najímají, až když na ně jsou peníze. Jenže mezitím růst zpomaluje, nemluvě o tom, že se také na české ekonomice projevuje ochlazení z Německa.

Zpřísnění daňové kontroly nezabránilo propadu tam, kde naopak mělo pomoci. Je to logické, lidé nereagují jako stroje, a když se na ně přitlačí, pak mohou hledat cesty, že se začnou povinnostem vyhýbat.

Rizikem rozpočtu nejsou výdaje, ale příjmy, které se mohou snadno ukázat jako nadsazené. Takové riziko je větší než v minulých letech a zdá se, že na něj rozpočtoví experti zapomněli. Taková opomenutí se vždycky vymstí.