11.4.2021 | Svátek má Izabela


EKONOMIKA: Na půl plíce. Na jeden průplav

2.4.2021

Blokace Suezského průplavu je varovným prstem zdviženým přeoptimalizované globální ekonomice

Příliv pomohl uvolnit kontejnerovou loď délky mrakodrapu, takže Suez bude opět brzy plně splavný. Takřka týden trvající zaklesnutí plavidla Ever Given v mělčině průplavu však varuje. Jde o další doklad toho, jak je světový obchod stále zranitelnější.

Minulé úterý hnal vítr písek z pouště takovou silnou, že zhoršil nejen ovladatelnost lodě napěchované kontejnery, vážící 220 tisíc tun, ale i samotnou viditelnost. Kormidelník hnal úzkým hrdlem kanálu loď nadlimitní rychlostí, což jistě nepomohlo. Tato souhra okolností pak stačila k tomu, aby z globálního hlediska vlastně „jednotlivost“ na týden citelně ochromila celý mezinárodní obchod. Takovým způsobem, že zatím přišel o zhruba 1,5 bilionu korun. To je ještě o něco více, než kolik činí letošní plánované příjmy českého státního rozpočtu.

Suezský průplav se sice daří postupně rozšiřovat, k poslední jeho takové expanzi došlo v roce 2015, avšak tempo mohutnění vodního díla nestačí na tempo růstu světového obchodu. Ten si totiž žádá stále větších plavidel. Takových, jejichž masivní konstrukce zvyšuje riziko fatální kolize, jakou máme právě za sebou. Nyní, v důsledku pandemie je navíc třeba počítat s ještě vyššími nároky na mezinárodní přepravu. Boom sféry e-commerce totiž umocňuje tlak na rychlá dodání a hbitou výrobou „přesně na čas“ – „just-in-time“. Napříč světem, napříč kontinenty.

Kdyby ti samí manažeři, kteří dali dohromady mezinárodní přepravní a hodnototvorné řetězce, navrhovali lidské tělo, mělo by jistě jen jednu plíci a jednu ledvinu, říká statistik a esejista Nassim Nicholas Taleb. Ano, za běžných okolností zřejmě postačí jedna plíce a jedna ledvina, avšak v šoku je lepší mít obě. Je lepší mít třeba dva průplavy, jeden záložní. Nebo alespoň širší průplav. Aby nedošlo k šoku, jakým pro mezinárodní obchod zaklínění Ever Given bylo.

Les plný mlází

Laureát Nobelovy ceny za ekonomii Myron Scholes už v roce 2009 varoval před stlačováním kolísavosti finančních trhů. Přirovnal takové jednání k postupu hasičů v Yellowstonském národním parku. Ti likvidují každý malý požár, který tam propukne, čímž zachraňují zejména křovinatý podrost. Když pak při velké bouři udeří více blesků najednou, oheň se proto mlázím šíří mnohem rychleji. Nakonec je tak zničeno mnohem větší území parku, než pokud by hasiči nechali malé požáry udělat svoji přirozenou práci, totiž zničit podrost.

Centrálním bankéřům se v uplynulém desetiletí podařilo kolísavost trhů stlačit na historická minima. Za dolary, eura i koruny vytvářené „z ničeho“ stisknutím klávesnice nakupovali cenné papíry či měny v hodnotě tisíců miliard. Touto obří umělou poptávkou nafoukli, případně dofoukli ceny kdečeho, od akcií po nemovitosti. Uměle šlechtěné „bezvětří“ zapříčinilo jedenáct let nepřetržitě rostoucího akciového trhu v USA. Mnoho bezvětrných let dalo navíc dále zbytnět přehnaně optimalizovaným globálním výrobním řetězcům. Centrální bankéři prostě předcházením malým požárům vytvořili les plný mlází, takže „jednotlivost“ nyní páchá mnohem více škody.

Blokace Suezu je varovným prstem zdviženým přeoptimalizované globální ekonomice. K přílišné optimalizaci tlačí firmy v prostředí měnověpoliticky vyhlazovaného hospodářského cyklu nejen touha po dosažení, resp. navýšení zisku, ale i regulace.

Regulace vytváří na firmy celého světa tlak, aby byly ve své výrobě ještě efektivnější, aby – ideálně – produkovaly jen „na půl plíce“, přepravovaly jen „na jeden průplav“, což, jak vidíme, osudově umocňuje zranitelnost celosvětové ekonomiky.

Meze just-in-time produkce

Just-in-time výroba stlačuje produkční cenu, což umožňuje relativně slabý růst spotřebitelských cen, který zase dává centrálním bankám možnost stimulovat ekonomiku nízkými sazbami. Suez je však varováním, že toto vše není takto udržitelné trvaleji. Inflace může vylétnout.

Ještě před zablokováním Suezu totiž globální ekonomické zotavování způsobovalo – a způsobuje stále – silné inflační tlaky nejen v přepravě, ale i v samotné výrobě. Pandemické přetížení mezinárodní přepravy, po výpadku loňského prvního pololetí, ji totiž notně prodražuje. Třeba německé a české podniky se tak potýkají s nákladnější mezinárodní kontejnerovou přepravou či s výpadky v asijských dodávkách. Ty blokace Suezu jen umocnila. Evropským průmyslovým výrobcům se nedostává oceli, plastů či třeba čipů. V Česku letos kvůli tomu omezují či zastavují svoji výrobu největší automobilky jako Škoda či TPCA. A to v době, kdy vyhlížejí markantně sílící poptávku, kterou zapříčiní vakcinace podstatné části globální populace.

Výsledkem omezených dodávek a sílící poptávky je značný tlak na růst cen průmyslových vstupů, který se zatím jen z menší části promítá do růstu cen finální produkce. Současná situace ve výrobě je varovnou předzvěstí možné citelně vyšší spotřebitelské inflace v ČR, než s jakou se nyní počítá. Výrazně zrychlené tempo inflace je nyní ale hrozbou prakticky celosvětově, i v důsledku razantních rozpočtových a měnověpolitických stimulačních opatření. Just-in-time produkce prostě má své meze. Brzká citelnější inflace nám zřejmě napoví, že už jsme ne jejich samotné hraně.

Autor je hlavní ekonom Trinity bank, člen Národní ekonomické rady vlády

LN, 31.3.2021








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.