Česká republika je klasický welfare state, v negativním slova smyslu, s vysokou mírou státního přerozdělování a vysokými daněmi. Ne sice tak vysokými, jako v některých zemích západní Evropy, ale podstatně vyššími než v jiných dynamičtějších zemích. Česká republika by díky své poloze mohla úspěšně fungovat jako daňový ráj. Ukažme si to na příkladu daně z benzínu.

Podstatou daňového ráje je, že díky nízkým daním přiláká ke zdanění subjekty jiných států a o to nižší daně může uvalovat na své občany.

Mezi klasické příklady zemí, které vydělávají na nižší dani z benzínu, jsou Andora a Švýcarsko. Andora ani Švýcarsko nejsou členy Evropské unie, mohou proto nastavit sazbu spotřební daně z benzínu nižší než je minimum předepisované pro členy EU. Každý, kdo kdy cestoval autem do Švýcarska, ví, že natankovat rozhodně musí až ve Švýcarsku, nikoliv v Německu. Nač platit vysoké daně německé vládě, když je možno platit nižší daně švýcarské vládě. Německé vládě tak unikají možné daňové příjmy, ale protože Německo je rozlehlé, i tak se vysoké daně německé vládě vyplatí, protože díky velikosti země tankuje systematicky kvůli nižší dani v sousedních zemích jen malé procento obyvatel německého pohraničí. Také ne všechna auta cizinců dokážou přejet velké Německo bez natankování. Německo je moc velké na to, aby mohlo kdy být daňovým rájem.

Evropská unie sice podstatně omezuje daňovou konkurenci, tím že nařizuje minimální sazby, ale protože velké země jako Francie a Německo jsou se svými sazbami vysoko nad úrovní minimálních sazeb požadovaných Evropskou unií, existuje stále i v rámci EU prostor pro konkurenci. Čím menší země, tím větší příležitost vydělat na nižších sazbách. (Čím menší země je, tím větší procento celkových daní z benzínu bude zaplaceno cizinci.) Příkladem je Lucembursko, nejbohatší člen EU. Zároveň země s nejnižšími daněmi v EU. Lucembursko má horní sazbu DPH 15%, což je nejmíň v EU a přesně na úrovni požadované jako minimum Evropskou unií. I sazbu z benzínu má blízko minimu. Díky tomu v Lucembursku tankují lidé z Německa, Francie i Belgie ku prospěchu rozpočtu lucemburského velkovévodství i jeho daňových poplatníků. Je lepší plnit si státní kasu penězi Němců a Francouzů a o to méně uvalovat na vlastní občany. Podobný přístup by měla zvolit i Česká republika.

Díky posilující koruně se česká sazba spotřební daně 11,84 Kč za litr naturalu dostala nad minimum požadované Evropskou unií ve výši 0,359 euro na litr. Stačilo by nám nyní o 2 Kč méně. Kdyby navíc Česká republika sjednotila sazbu DPH na 15%, byl by i benzín zatížen sazbou pouze 15%, jako v Lucembursku.

Díky své poloze ve středu Evropy je ČR přirozenou dopravní cestou. Česká republika je také relativně menší země s dlouhou hranicí se čtyřmi sousedními zeměmi. Proto má Česká republika dobrý předpoklad k tomu chovat se jako daňový ráj v rámci možného a uvalovat podstatný kus daňového břemene na cizí státní příslušníky a o to méně uvalovat na vlastní občany.

Kdyby ČR snížila daně z benzínu na minimum požadované Evropskou unií, mohla by cena benzínu klesnout pod 25 korun za litr. Vydělal by na tom nejen český daňový poplatník, ale patrně i státní rozpočet a – daňoví poplatníci sousedních zemí.

Autor je výkonným ředitelem Centra pro ekonomiku a politiku. Vyšlo v Laissez Faire, březeh 2008.