Minulý týden zvýšila jedna ze světových ratingových agentur Standard and Poor´s rating Česka a to rovnou o dva stupně. Jedná se jednoznačně o výbornou zprávu, která ale českému mediálnímu světu nebyla po chuti a tak byla přijata s pošklebky a překryta nesmyslnými domácími půtkami. Přesto stojí za to ke zlepšujícímu se českému ratingu vrátit a říci k tomu pár slov. Ve stejný den, kdy se zvýšil rating Česka o dva stupně stejná agentura snížila o stupeň rating Japonska a krátce předtím jsme byli svědky historické ztráty nejlepšího ratingu v případě USA (po více než 70 letech). Co nám to říká o dnešním světě a o našem místě v něm? Myslím, že je toho hodně.

Především je nutné říci, že rating je důležitý ukazatel, podle kterého se opravdu do značné míry řídí finanční investoři po celém světě. A to jsou lidé, které západní civilizace velmi potřebuje, protože už dlouhá léta žijeme "na dluh" a potřebujeme prodat své dluhopisy. Ti, kteří naše a jiné dluhopisy kupují, se rozhodují právě podle ratingu. Pokud se rating u státu zvyšuje, znamená to, že jeho dluhopisy jsou důvěryhodnější a je tedy o ně vyšší zájem a mohou proto být nabízeny za nižší cenu (úrok) než v případě států, které mají nižší rating. Česko díky zlepšenému ratingu bude mít zkrátka k dispozici levnější peníze a obsluha našeho státního dluhu se zlevní, což je dobrá zpráva pro každého občana ČR, protože na tom každý ušetříme.

Dále je třeba poznamenat, že od roku 2008 jsme svědky trendu zhoršování ratingu u naprosté většiny států Západu. Je to způsobeno dopady hospodářské a dluhové krize, kterou stále ještě prožíváme. V důsledku tohoto trendu se hodnocení USA, Japonska, Itálie, Španělska a dalších států snižovalo a bude pravděpodobně i dále snižovat. U Řecka dokonce došlo k tomu, že dostalo úplně nejhorší možné hodnocení, což znamená fakticky bankrot. Proti tomuto trendu se podařilo plout pouze několika málo státům světa a to těm, které dlouhodobě hospodaří velmi dobře nebo výborně. Do této malé skupinky patří Česká republika. Dokonce lze říci, že jsme na čele této skupiny, protože není nikdo, komu by se zlepšil rating o dva stupně najednou. Zlepšení ratingu se v poslední době děje málokdy a pokud se tak stane, tak o jeden stupeň. Zvýšení o dva stupně je mimořádný úspěch, který nemá v současné době srovnání.

Položme si otázku, proč o tomto úspěchu česká média tak usilovně mlží, snaží se jej zamlčet nebo zlehčit? Odpověď je jednoduchá. Většina českých novinářů a veřejných intelektuálů přijala za svou tezi, že Česko je mimořádně špatně spravovanou a mimořádně zkorumpovanou zemí, která prakticky neplní "západní" standardy. Tuto tezi hlásají tito lidé již řadu let a velká část národa této tezi věří. Co si ale počít v situaci, kdy rating Česka jde nahoru? Myslíte si, že by ratingová agentura, která je zcela nezávislá na ČR, hodnotila situaci Česka takto, pokud bychom skutečně byli "vytunelovaní a zkorumpovaní", jak tvrdí místní mediální elita? Určitě nikoliv. Proto je toto zlepšené hodnocení Česka pro tyto mediální elity velmi špatná zpráva. Vyvrací totiž jejich stále dokola omílanou lež o "vytunelovaném a zkorumpovaném Česku".

Pravda je taková, že v mezinárodním ekonomickém srovnání si Česko vede velmi dobře. Pokud budeme v současném politickém a ekonomickém kursu pokračovat, tak se můžeme v dohledné době dočkat dalšího zlepšení českého ratingu.

Autor je historik a politik, poslanec Evropského parlamentu za ODS

Převzato z Fajmon.blog.idnes.cz se souhlasem autora