EKONOMIKA: Čert nám byl ty Američany dlužen
A co že to vlastně Američané vyvedli? Je to k neuvěření, ale oni, kteří byli vždycky zvyklí žít tak trochu na dluh (bodejť by ne, při těch platech!), to pořádně přehnali. Představte si, že oni začali krmit svojí ekonomiku levnými penězi. Jak business, tak domácnosti se ocitly ve finančním ráji na zemi. Nízké úroky sváděly nejen k chuti po běžných spotřebitelských úvěrech, ale i k odvaze jít do něčeho většího. A tak se schylovalo k nevídanému boomu hypoték. No nepůjčte si na vysněný domeček, když je to tak levné, že? A komerční banky v krátké době rozdaly miliardy dolarů prakticky každému, kdo si řekl. Kšeft je kšeft. Jenže co čert nechtěl, spousta lidiček najednou zjistila, že na splátky nemá. A přestala platit. Banky samozřejmě měly v zástavě ty krásné nové domečky se třemi garážemi, parkem, bazénem a jezírkem s vodotryskem. Jenže těch nesplácených domečků je tolik, že jejich ceny spadly až na 50% a došlo to tak daleko, že dnes banky přidávají k jednomu domečku, který si pán či paní, co opravdu mají peníze, koupí za facku, ještě jeden domeček gratis třeba pro dětičky. Ono starat se o statisíce domečků bankám moc nejde, jelikož na to nejsou zařízené. A tak teď se starají hlavně o to, aby se těch domečků zbavily za každou cenu čili napůl zadarmo.
Tyhle nesplácené hypotéční úvěry začaly dusit americkou ekonomiku. Peníze v bankách najednou došly - nebyly ani ty levné, ani ty drahé. Ty dolárky, co banky měly od těch naivů a firem, kteří u nich měli svoje konta a rezervy, byly přece rozdány na hypotéky, právě jako ty dolárky natištěné pro centrální banku, od které si je komerční banky půjčují "na kšeft" s levnými penězi. A tak americká centrální banka zasáhla, protože už to dál nešlo a komerční a investiční banky bez peněz začaly padat jedna za druhou. Centrální bankéři vymysleli plán jak oživit finanřní trh, zabránit krachům bank a zastavit či přibrzdit hrozící velký třesk. Centrální banka začala půjčovat komerčním bankám (jak jinak nežli supervýhodně) čerstvě natištěné dolárky, aby banky měly co dát lidičkám. A lidičkové si zase mohli půjčovat a poptávka domácností se zvýšila a teď se čeká, zda se nastartuje stabilní ekonomcký růst.
Znehodnocené domečky totiž nikdo nechce jako záruku na úvěry, jak na to byli Američané zvyklí při ručení tzv. americkou hypotékou (dům jako zástavu proti úvěru třeba na automobil anebo na rezidenci na Floridě). Tyhle novotou vonící peníze jsou jaksi nekryté výkonem ekonomiky, právě tak jako nebyly kryté ty dolárky rozdané na hypotéky. Výsledek je, že dolar slábne. Natištěný papírek ztrácí bývalou sílu. Nikdo neví, kdy to skončí. A šejk z Arábie či Rus ze Sibiře chce za svoji naftu svoje peníze. Slabé dolary nejsou žádná protihodnota. Oni z prodeje nafty žijí a jsou zvyklí na svůj životní standard. A tak zvyšují cenu ropy. Když je dolárek slabý, budete nám jich muset dát mnohem víc - řekli si. Tak se stalo, že u benzínek nevědí, jakou cifru napsat na totem.
Ještě že u nás je všechno v pořádku. Zadlužení domácností - bratru 800 miliard nás nemůže ohrozit, protože naše ekonomika se s tou americkou vůbec nedá srovnávat. Měsíčně si naše domácnosti půčují kolem 17 miliard. Prostě na to mají. Státní dluh je cca jeden bilion a pět se miliard korun. Pakatel. Asi jeden bilion a tři sta miliard máme půjčeno z ciziny - tak nám důvěřují.
Jenom mi nejde do hlavy, jak to udělal ten šestadvacetiletý soused, co si postavil na hypotéku milionářskou vilu. Prý na něm chtěli v bance hlavně občanku. Kolik si takový človíček může ve Škodovce u soustruhu vydělat? Sakra a mám vůbec ještě jistotu, že mám v bance ty peníze usušené na horší časy? A proč tady ty ceny letí tak nahoru, vždyť tisícovka není už žádný majlant. Že by ty peníze nebyly kryté výkonem a produktivitou i tady…? A vůbec - co můžou platit levné peníze? A je jich všude plno. Tady i ve světě. A když je něčeho všude plno, ztrácí to cenu! Čert nám byl ty Američany dlužen!
