Plošná uzávěra ekonomiky je z hlediska racionálního nejhorší možné opatření

Jaká je cena vašeho života? Za kolik byste prodali rok života, kdyby vám hypoteticky někdo učinil takovouto mefistofelskou nabídku? Anebo mnohem realističtější otázka: kolik je vaše zdravotní pojišťovna ochotna utratit za prodloužení vašeho života o jeden rok? A ještě jedna, zcela aktuální: je vhodné nasadit plošnou karanténu, uzávěru ekonomiky či lockdown jako prostředek v boji proti covidu-19?

Všechny tyto otázky nám znějí znepokojivě. Všichni jsme byli vychováni v etickém prostředí, kde cena života je absolutní a penězi nevyčíslitelná. Kdo zachrání jeden život, jako kdyby zachránil celé lidstvo – na podobných etických základech je naše civilizace postavena. Přitom neřešíme, zda něčí život má vyšší či nižší hodnotu: to je považováno za krajně neslušné, všichni přece víme, kdo tak uvažoval a kam to vedlo.

Nicméně ve světě zdravotních pojišťoven a financování zdravotnictví vůbec si bohužel etický absolutismus nemůžeme dovolit. Kdyby každému z nás měla být poskytována lékařská péče lege artis (podle nejlepších existujících možností), financování zdravotnictví by velmi brzy zruinovalo veřejné rozpočty. Následovala by hospodářská krize a nedostatek prostředků i na zcela základní péči (o lege artis bychom si mohli nechat jen zdát.)

Krátce řečeno, řešíme-li financování zdravotnictví, musíme se částečně stát cyniky a zapomenout na absolutní morální zásady. Jakkoli ohavně to zní, je to mnohem lepší cesta než zruinovat ekonomiku. Vítejte ve světě QALY.

Neefektivní náklady

Zkratka QALY znamená Quality-adjusted life year, tedy „rok života s úpravou podle kvality“. Rok života člověka bez zdravotních potíží je vyjádřen číslem 1. Pokud jde o rok života člověka nepohyblivého, trpícího bolestmi a odkázaného na dialýzu ledvin, bude jeho hodnota vyjádřena číslem menším než 1. V některých případech může být hodnota života dokonce vyjádřena záporným číslem: stav horší než smrt.

Jak může odborná komise určující hodnoty QALY vědět, jaký stav je horší než smrt? Ano, je to poněkud kontroverzní bod. Ještě kontroverznější je věková diskriminace, neboť do výpočtu QALY se může promítnout i stáří pacienta: rok života dvacetiletého je hodnotnější než rok života osmdesátiletého. Ve Velké Británii před časem vznikl spor o léčbu Alzheimerovy choroby. Ačkoli lék byl prokazatelně účinný, úřady (konkrétně National Institute for Health and Clinical Excellence neboli NICE) jej chtěly zakázat s odůvodněním, že „náklady jsou mimo rámec efektivity, který lze považovat za adekvátní pro NHS (Národní zdravotní službu)“.

Nicméně navzdory všem etickým námitkám, koncept QALY se rozšířil do řady zemí, včetně České republiky. Je možná špatný a nespravedlivý, ale alternativy jsou ještě horší a méně spravedlivé.

Jaká je tedy cena roku života zdravého mladého člověka? Podle britské metodiky se prodloužení života o rok považuje za nákladově efektivní, pokud stojí maximálně 20 tisíc liber (tedy necelých 600 000 Kč). V pásmu 20 až 30 tisíc může být léčba efektivní za určitých okolností (např. pokud jde o experimentální léčbu s možností získání nových poznatků). Od 30 tisíc liber výše je ovšem rok života britského občana již příliš drahý z hlediska státního zdravotnictví. Podotkněme, že britské zákony zakazují financování zdravotní péče ze soukromých zdrojů: pozůstatek rovnostářské politiky Strany práce ze 40. let.

V českém prostředí se hodnota QALY vyjadřuje v hodnotách kolem jednoho milionu korun podle doporučení Světové zdravotnické organizace: QALY = trojnásobek HDP/osoba/rok. (Podle údajů za rok 2019 by ovšem šlo již o 1,6 milionu Kč.) Ve skutečnosti to ale bývá méně.

Kladivem na mouchu

Nyní se dostáváme k efektivitě opatření proti koronaviru. Vyplatila se jarní uzávěra ekonomiky? Českou republiku přišla na 600 miliard korun, odhaduje ekonom Miroslav Singer. Aby šlo o efektivní opatření, musela by zachránit alespoň 375 000 QALY. Tedy například zachránit deset let plnohodnotného života 37,5 tisícům lidí. Anebo pět let života 75 tisícům.

To se prakticky jistě nestalo. Naopak, vzniká otázka, zda uzávěra zachránila vůbec nějaké životy. V důsledku plošné karantény mohlo dojít k mnoha případům odložení operace nebo vyšetření zachraňující život. (To se možná projeví ve statistikách úmrtnosti s určitým zpožděním.) Nesmíme ani zapomínat, že hospodářské krize bývají doprovázeny zvýšenou úmrtností především na srdeční choroby. Častější jsou i sebevraždy.

Z hlediska racionálního je plošná uzávěra nejhorší možné opatření. Z hlediska emotivního ji samozřejmě lze pochopit jakožto dramatickou a voliči očekávanou reakci vlády na mimořádnou situaci. Bohužel, z hlediska efektivity šlo o něco podobného, jako kdybychom se pokoušeli kladivem zabít mouchu sedící na okenním skle.

Rozumné je soustředit se na cílenou ochranu nejvíce zranitelných skupin, zejména důchodců starších 70 let. Z etického hlediska mají životy těchto lidí stejnou hodnotu jako životy kohokoli jiného.

LN, 7.10.2020

Autor je ekonom, Algorithmic Investment Management, a. s.