Vše nasvědčuje tomu, že Ursula von der Leyenová a další komisaři EK nečtou. Nebo čtou, ale neumějí hledat informace. To samé platí o většině poslanců Evropského parlamentu.

Elektromobily nepřinesou předpokládané snížení emisí C02, stejně jako je nepřinese takzvaná ekologická móda. Ač úředníci EU a další příslušníci zelené lobby vytrvale vymýšlejí nová omezení pro spalovací motory a zároveň dotace pro elektromobily a kážou o ekologické módě jako o pilířích své snahy snižovat emise oxidu uhličitého a vůbec udržitelnosti, pravda je úplně jinde.

Například ona ekologická či udržitelná móda, jež spolu s vegetariánstvím, jízdou na kole a demonstrováním za „okamžité řešení klimatu“ patří k poznávacím znamením členů moderní třídy uvědomělých. Místo kůže takzvaná ekokůže, místo vlny konopí, místo kožešiny plasty s kukuřicí, zkrátka náhrady toho, co zelení nechtějí používat. A proč ne, že? No protože tyhle materiály přinášejí znatelně víc problémů než užitku.

Ekokůže, ze které je čím dál víc bot i bund, nic nevydrží. Takže se jí musí vyrábět nesrovnatelně větší množství, což samozřejmě vyžaduje spotřebovat nesrovnatelně víc elektřiny (ale i dalších vstupů, včetně nedostatkové vody), než v případě opravdové kožené bundy, jejíž životnost je nesrovnatelně delší. Vyváží tuto spotřebu fakt, že se ekokůže v přírodě rychle rozloží? Zajímavé shrnutí takových příkladů přinesl portál Novinky.cz (zde). Například módní návrhářka Stella McCartneyová, dcera Paula McCartneyho z Beatles, vyvinula se společností Écopel recyklovatelnou kožešinu z rostlin a polyesteru, při jejíž výrobě se spotřebuje o 30 procent méně energie, uvádí portál. Není sice zřejmé, s čím se spotřeba energie srovnává, ale budiž. Jenže současně platí, že polyester (zde), jenž se vyrábí z ropy, je údajně největším zdrojem mikroplastů a v přírodě se rozloží kdoví kdy. Směsné materiály se navíc recyklují hůř, než samotné plasty.

Zatím ojedinělý pohled na předpokládaný přínos elektromobility přinesl portál Autoforum.cz (zde), který informoval o výpočtech německého Centra pro automobilový výzkum (CAR) pod vedením profesora Ferdinanda Düdenhoffera (zde). EU v posledních letech neustále zpřísňuje limity CO2 ve spalinách z automobilových motorů. Tyto limity se však již prakticky dostaly mimo technologické možnosti, proto je vztahují na celou výrobu včetně elektromobilů. Čím víc automobilka prodá elektrických aut, tím lépe splní limity.

Jenže pro rok 2030 (ke kterému apologeti klimatismu a ekologismu nyní soustřeďují své úsilí) jsou limity stanovené tak nízko, že už nepůjdou splnit. Zatím platí, že emise mají dosáhnout 59,4 gramu CO2 na kilometr, ale už se uvažuje o zpřísnění na 47,5 gramu.

Düdenhofferův tým spočítal, že aby takový limit bylo možné splnit, musely by se elektromobily podílet na prodeji z více než 54 procent. Pokud zelení prosadí (a sílu v europarlamentu na to mají) zpřísnění limitu, musel by prodej elektrických vozů dosáhnout dokonce 63,5 procenta. „Tato čísla jasně ukazují, jak absurdní cíle EU stanovila. Oněch 54,3 procenta totiž představuje 8 145 000 elektromobilů, jež budou muset být prodány ročně, a to za pouhých deset let. Loni se přitom elektromobily na celkových registracích podílely pouze 2,1 procenty, a to za enormních dotací ve všech zemích, kde jejich podíl na trhu dosáhl jakkoli vyšších čísel. Bez nich by realita byla ještě horší,“ napsal portál Autoforum.

Kdyby se eurokomisaři a europoslanci zajímali o realitu a ne jen o vnucování své víry, museli by o tom vědět. Stejně jako by museli vědět o tom, jak děravé jsou jejich představy o bezemisní energetice a průmyslu. A podle toho by korigovali své požadavky. V čele EU však bohužel stojí lidé, které objektivní zjištění nezajímají. Z českých europoslanců je tradičně podporují všichni tři zástupci pirátů.

Převzato z webu iUhli.cz