Čtvrtek 25. července 2024, svátek má Jakub
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 49  Kč / 1. měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

EKOLOGIE: Adaptace lepší regulace

diskuse (33)

Chceme-li se chovat přirozeně, měli bychom se podřizovat probíhajícím změnám

Jedním z často používaných argumentů ve prospěch ochrany přírody a krajiny je teze, že je nutné za každou cenu zachránit v konkrétních lokalitách konkrétní organismy, které se tam historicky vyskytovaly a v současné době jejich počty klesají, nebo už v dané lokalitě takové organismy nejsou. Stejně tak je ovšem součástí ochrany přírody boj proti nepůvodním organismům, zvláště pak těm invazním, které se naopak etablovaly na nových stanovištích, na nichž se jim často velmi dobře daří. Ty je pro změnu třeba na základě zákonů vymýtit, nebo alespoň omezit jejich expanzi, což mimo jiné specifikuje poslední novela zákona o ochraně přírody a krajiny.

V obou případech jde ale v praxi o umělý zásah člověka do aktuální struktury ekosystémů, ačkoli mantra ochrany přírody by měla být především podpora přirozeného vývoje, případně adaptace na probíhající změny, což je ostatně jediná a všem organismům na Zemi vlastní cesta k dlouhodobému přežití.

Co je „přirozené prostředí“?

Samotný pojem „přirozené prostředí“ je přitom poněkud zavádějící. Až na nečetné výjimky v člověkem neobydlených nebo velmi řídce obydlených oblastech životní prostředí na Zemi v přirozeném stavu není, pakliže máme na mysli (a tak se většinou „přirozenost“ vnímá) přírodu vyvíjející se bez zásahu člověka. Na druhou stranu je ale i člověk jako jeden z organismů žijících na planetě také součástí přírody, se všemi negativy z toho vyplývajícími, i proto, že se poněkud přemnožil. I díky tomu byl ale „boj“ o zachování jedinečnosti a „přirozenosti“ jednotlivých částí planety již dávno prohrán, neboť se díky totální a stále rostoucí prostupnosti světa už dávno mezi kontinenty přenesli nepůvodní rostliny i živočichové spolu se svými nemocemi, parazity a škůdci.

Konstatuje to ostatně i studie před časem zveřejněná v časopisu Nature Communications, podle níž je v současné době světová invaze nepůvodních druhů živočichů a rostlin nejintenzivnější v historii planety. Celkem 37 procent z nich bylo na nová území zavlečeno v období 1970 až 2014, tedy v posledních zhruba 40 letech. Je tak filozofickou otázkou, nakolik je nutné a hlavně možné rozvoji další „nepřirozenosti“ bránit, když už si léta žije svým životem.

I sama „nepůvodnost“ je pojem relativní, neboť záleží především na tom, co je považováno za původní. Například nepůvodní druhy rostlin a dřevin se rozlišují na archeofyty, které se k nám dostaly před objevením Ameriky, a neofyty, které se objevily po roce 1500.

Další možnost dělení je pak na nepůvodní, naturalizované, invazní a expanzivní druhy. Podle stávajících lidských měřítek. Za „nepůvodní“ ale podle různých interpretací považujeme i organismy, které tu nežily třeba jen před deseti, padesáti, nebo 100 lety, a hojně se takových tezí využívá právě při zachování „přirozenosti krajiny“. Jenže ta se mění tak, jak se mění vývoj počasí, jak postupuje eroze, jak v ní expandují (nejen) lidé, a jak se měnila celé věky a každý den v minulosti, jen prostřednictvím jiných vlivů. Další filozofickou otázkou tak je, zdali má logiku na jednu stranu celou společností přijímaná klimatická změna, a zároveň snahy zachovat původní „přirozený“ ráz krajiny a prostředí vůbec. Ono to totiž nejde.

Zejména když je převažující cestou k nápravě „nepřirozenosti“ přírody její cílená regulace, tedy v praxi další nepřirozenost. Daleko přirozenější je totiž již dříve zmíněná adaptace se vším, co k ní patří. Například v lesnictví, které k tomu skýtá právě v současné době poté, co byly odlesněny rozsáhlé plochy původních porostů, celkem ideální příležitost.

Na mysli mám zejména taktiku nebránit se potřebným změnám struktury lesních porostů nejen vysazováním pionýrských dřevin a listnáčů, ale nebránit se ani „nepůvodním“ druhům, jako je třeba douglaska tisolistá. Té se už léta v naší zemi velmi dobře daří a douglaska je dokonce nejvyšším stromem v ČR a zřejmě i v celé střední Evropě. Lze tak předpokládat, že její plochy porostou i bez cílené výsadby, stejně jako bude možné v našich lesích stále častěji nacházet hřiby kováře, kterým vyhovují rostoucí teploty. Douglaska je samozřejmě jen modelový příklad ortodoxního přístupu k „nepůvodnosti“, stejně jako příklad z lesnictví.

Pokora vůči přírodě

Podstatné je totiž něco jiného – totiž pokora člověka vůči přírodě, což aktuálně zahrnuje především výzvu nepokračovat v regulaci něčeho, co nejde. Nelze tak například cíleně navracet do přírody šelmy s argumentací, že dříve na našem území žily. Je to totiž polopravda – žily, ale krajina a životní prostředí vypadalo jinak, takže kromě navracení jednoho konkrétního druhu bychom museli do krajiny vrátit i všechny organismy s jeho někdejším výskytem spojené, což jsou stovky, spíše však tisíce organismů, z nichž mnohé ani neznáme. Čas prostě vrátit nelze.

Má-li se člověk v životním prostředí chovat skutečně přirozeně, měl by přírodu především pozorovat a své chování podřizovat probíhajícím změnám a na ně se adaptovat. Určitým regulacím se jistě vyhnout nelze, měly by však být co nejmenší, v zásadě jen kvůli přežití člověka samého. Dnes jsou ale snahy regulovat (používá se ovšem výraz chránit) téměř vše, co je dobrým marketingovým projektem. I když je to možná pro mnohé kacířská myšlenka, měli bychom jako lidé vědět, že zatím (naštěstí) nemáme tu sílu, abychom vývoj života na Zemi záchranou několika druhů či naopak vymýcením několika jiných druhů změnili. I když si to mnozí myslí.

Autor je agrární analytik

LN, 11.2.2020

Aston Ondřej Neff
25. 7. 2024

Kolik by stálo přemalování červených pruhů sanitek na zelené? Jak se asi přemýšlelo? Představuji si...

přečetl Panikář
25. 7. 2024

Že mají dámské plavky předvádět muži, považovali diskutující, včetně řady ženských sportovkyň, za...

Válka byla jen poslední kapkou, kterou by česká energetika bez problémů ustála, kdyby již předtím...

Zdeněk Roller
25. 7. 2024

Co je tohle za stát, ten Egypt? Vždyť rozhodně nepatří mezi ty vysloveně chudé. Přitom v areálu...

Ivo Fencl
25. 7. 2024

Roku 1952 se Velinského trampská parta s Foglarem setkala v Hostivaři, kde byli Dvojkaři na...

Aston Ondřej Neff
25. 7. 2024

Kolik by stálo přemalování červených pruhů sanitek na zelené? Jak se asi přemýšlelo? Představuji si...

Aston Ondřej Neff
24. 7. 2024

Ani komunisté v dalším režimu se neodvážili odstranit červenomodrobílý symbol z věží tanků, křídel...

Aston Ondřej Neff
22. 7. 2024

Biden byl to přes všechno snahu starý bílý heterosexuální muž, tedy živočišný druh na odpis. Paní...

Aston Ondřej Neff
23. 7. 2024

Určitě nejsem sám, kdo by rád pravicový koncept podporoval. Ze setrvačnosti volím ODS od jejího...

Marian Kechlibar
22. 7. 2024

Služba Crowdstrike, která se používá k ochraně různých korporátních počítačů před malwarem,...

Lidovky.cz, ČTK
25. 7. 2024

Tajné služby Británie, Spojených států a Jižní Koreje odhalily severokorejskou kyberšpionážní...

Iva Pekárková
25. 7. 2024

Naše Anna pořád nemá bydlení. (Ano, stačily dva týdny, dvě nedělní setkání, a Anna je „naše“. Ptají...

imzv Marek Zavřel, mul Matyáš Müller, ČTK
25. 7. 2024

Moderátorka Nora Fridrichová po konci publicistického pořadu České televize (ČT) 168 hodin dostala...

lind Linda Svobodová
25. 7. 2024

Policie pátrá po vandalovi, který tento týden v noci v obce Plavy na Jablonecku zarazil krumpáč do...

Roman Šitner
25. 7. 2024

„Obří problém“ představuje nový digitální systém stavebního řízení, který od července spustilo...

Vyhledávání

TIRÁŽ NEVIDITELNÉHO PSA

Toto je DENÍK. Do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston). Příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce.

ondrejneff@gmail.com

Rubriku Zvířetník vede Lika.

zviretnik.lika@gmail.com

HYENA

Tradiční verze Neviditelného psa. Sestává ze sekce Stručně a z článků Ondřeje Neffa - Politický cirkus a Jak život jde. Vychází od pondělka do pátku.

https://www.hyena.cz