Nepodvádíme, jenom chybujeme. Kolik je v Česku Čapích hnízd?

Vyšetřování evropské dotace na Čapí hnízdo se po čtyřech letech uzavřelo. Pravda, formálně ještě může verdikt dozorujícího státního zástupce zastavující stíhání Andreje Babiše zvrátit nejvyšší státní zástupce. V takovém případě však zasáhne ta úplně nejvyšší autorita – prezident a vrchní velitel.

Věc je jasná, do Čapáku se už vrtat nesmí. „Kdyby se do toho vrtalo, tak prezident má ústavou dané právo abolice, to znamená zastavení trestního stíhání,“ upozornil v TV Barrandov Miloš Zeman.

The best project

Prezidenta od toho zjevně nemůže odradit ani fakt, že státní zástupce Pavel Šaroch klasifikuje Babišův postup ve svém usnesení jako „účelový“. A je zřejmé proč.

Babiš vytáhl Čapí hnízdo ze svého holdingu a přeměnil ho na akciovou společnost s anonymními akciemi, aby získalo nárok na evropskou dotaci v programu pro malé a střední podniky. Na ni by jako součást holdingu farma ve středočeských Olbramovicích nedosáhla. Poté co dotaci vyčerpala, vrátil se Babišovi areál zpátky.

Mezitím mu „nejlepší projekt“ („the best project“ – video zde) pohlídali rodinní příslušníci a blízcí lidé. Drželi anonymní akcie hnízda, tedy typ cenných papírů, proti němuž Babiš ve stejné době (před šesti lety) tolik brojil ve volební kampani. A úřad přidělující dotace se o vlastnickou strukturu pranic nezajímal.

Šaroch nicméně dospěl k závěru, že není dostatek důkazů k tomu, aby se prokázalo, že tahle „účelovka“ byla trestným činem.

Takže vyšetřování skončilo, zapomeňte? Myslím, že aspoň v Bruselu se zapomínat nebude.

Šarochův spis upozornil na to, že Česko neumí – anebo nechce – ověřovat, jestli firma žádající o dotaci pro malé a střední podniky do této kategorie patří. Nemůže tedy garantovat, že dotaci pro „malíčky“ nakonec neschlamstne obr – vypasená korporace.

(Evropská legislativa popisuje malý a střední podnik jako firmu s nejvýše 250 zaměstnanci a ročním obratem do 50 milionů eur.)

Nepodvádíme, jen chybujeme

Kauza Čapí hnízdo, ve které bylo v sázce „směšných“ 50 milionů dotačních korun – částka „pod rozlišovacími schopnostmi“ českého prezidenta, je jen malým vzorkem dotačních podvodů a kejklí v Česku.

O tom, že dotace se v Česku přidělují ledabyle, svědčí také způsob, jakým české úřady postupovaly ve spoustě jiných dotačních případů. Například do roku 2018 stačilo firmě žádající dotaci v programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost podat čestné prohlášení (!), že patří do kategorie malých a středních podniků. Na jeho základě ministerstvo průmyslu a obchodu přidělovalo dotaci z evropských peněz určenou ve většině případů pro „malé a střední“.

Tato prohlášení přitom nikdo neověřoval až do chvíle, než Evropská komise zjistila, že některá z nich nejsou pravdivá a tok peněz loni v dubnu pozastavila (popisují to Hospodářky).

Ve zmíněném programu, ve kterém mělo být rozděleno na 100 miliard korun, dostaly z tisíců firem stovky dotaci neoprávněně. V úřednickém žargonu se těmto „cinknutým“ dotacím eufemisticky říká „chybovost“.

Mimochodem, obdobnou terminologií je v úředních spisech popisován největší dotační podvod v Česku – kauza ROP Severozápad. Píše se o ní jako o chybném přidělování dotací a sankce, které dosáhly téměř dvou miliard korun jsou popisovány jako „finanční oprava“.

Nedá se z toho snad odvodit, že s dotacemi vlastně nepodvádíme, pouze chybujeme? Tak jaképak stíhání a soudy?

A chybujeme vůbec? Nejsme jen krapet pozadu?

Dozorující státní zástupce Šaroch ve svém spise vysvětluje dotaci na farmu tak, že se vlastně žádná chyba nestala. Píše, že v roce 2008, kdy úřad Farmě Čapí hnízdo dotaci přiklepl, nebylo zřejmé, že malé a střední firmy s anonymními akciemi můžou být zneužívány k tomu, aby dotaci shrábl velký podnik. Prý se na to přišlo později.

René, já a Rudolf na golfu

Dotace na Čapí hnízdo pocházela z operačního programu soudržnosti, který má ekonomicky a sociálně pozvednout chudé regiony. Jak ale může takový region pozvednout hotýlek s golfovým hřištěm a wellness?

Jak vyplynulo ze zprávy německé poslankyně Evropského parlamentu Inge Grässleové, předložené před třemi lety, Čapí hnízdo není ojedinělý projekt svého druhu. Do roku 2015 pozvedli dotovaní podnikatelé chudé regiony patnácti golfovými resorty a třemi desítkami wellness center.

V deníku Die Welt politička zmínila jako nejotřesnější případ dotovaný z unijních fondů zdvihací železniční most v Kolíně. „Most byl postaven za 35 milionů eur z evropských dotací, aby pod ním mohly plout lodě s třemi řadami kontejnerů na sobě. Česká plavba ale kontejnerové lodě nevyužívá,“ upozornila Grässleová. A tak se most kvůli lodím dodnes nezdvihá.

Všechny tyto projekty přitom byly zcela „bezchybné“ a nenásledovaly po nich žádné „opravy“. Přesto jsou exemplárními případy, jak plýtvat penězi daňových poplatníků.

S ohledem na dotační historii této země je jasné, že kauza Čapí hnízdo by v českém dotačním chlívku byla plochou historkou okresního formátu, pokud by za ní nestál premiér. Na druhé straně to je však jediné, co se v tomto případě dá Andreji Babišovi věřit.