Předseda vlády P. Fiala poskytl ve středu obsáhlý bilanční rozhovor pro agenturu ČTK. Pomiňme sebechválu kabinetu, že prý loni zvládl bezprecedentní úkoly. Premiér naznačil, že hlavní problém vysokých cen energie chce „vysedět“.

Ve svém kabinetu premiér žádné personální změny neplánuje, protože všichni pracují dobře. Asi proto Fialovu vládu podporuje jen 20 % českých voličů. Jak by premiér také personální změny mohl realizovat, když by to zjevně nedovolil ani jeden z předsedů velmi složitě zvládnutelné nesourodé koalice pěti stran vládní koalice – samozřejmě včetně P. Fialy jako předsedy ODS. Nicméně v rozhovoru zazněly velmi podstatné výroky k energetice.

I když pro Petra Fialu je hlavním politickým tématem česká a unijní pomoc Ukrajině bojující proti ruské agresi, premiér neopomněl zmínit zásluhy vlády na zastropování cen energie. Mimochodem předseda vlády ČR určitě ví, že zastropování cen, k jejichž výši je třeba připočítat ještě asi 50 % ceny kvůli regulovaným složkám včetně distribuce, bylo postaveno v ČR na úrovni, která je v Německu stejná pro domácnosti a nižší pro německý průmysl.

Petr Fiala správně v rozhovoru řekl: „Zastropování cen, odpuštění určitých poplatků, to všechno je řešení následků tak, aby vysoké ceny energií nezničily domácnosti, firmy, abychom je prostě nenechali padnout, jak jsme slíbili. A my se musíme soustředit, abychom se zabývali příčinami. A to jsou vysoké ceny způsobené nedostatkem energii a energetických zdrojů.“ V další části interview pro ČTK ale premiér prohlásil: Teď chceme pokračovat v tom, abychom udrželi nižší ceny a dlouhodobě je dokázali zachovat... A od toho se odvíjí potom to, co musíme dělat v České republice se zastropováním. Možná nic, protože to bude fungovat. Možná ten strop ani nebude do budoucna potřeba.

A zde máme dokonalý vhled do páně premiérova uvažování. Pojďme ten problém vysedět, on se vyřeší asi sám. Nikoli, pane předsedo vlády, my dnes máme i přes zastropování u nás i v Německu zcela reálné zelené ceny energie, které zavinila politika Energiewende, sebevražedná německá sázka na zničení stabilních zdrojů energie v podobě uhlí a jádra a jejich nahrazení občasnými zdroji energie (OZE). Tato politika se stala předlohou pro eurounijní politiku Green Deal, který Česko snaživě plní.

Německo už vybudovalo za 22 let dotovaných solárních zdrojích a větrnících 140 GW jmenovitého výkonu, na něž se samozřejmě nelze spolehnout. Proto jsou v „rezervě“ zdroje stabilní, z nichž Němcům zůstává ještě trochu nenáviděného uhlí a pak už jen plyn. A přestože kvůli ruské agresi se zhroutila sázka Němců na levný ruský plyn, tato komodita po deklarovaném zavírání tepelných elektráren je a zůstane jedinou „záložní a rezervní „ a tvrdě dotovanou variantou pro to, aby německá energetika neskončila v řetězových výpadcích (blackoutech) a tvrdé regulaci.

Jen místo nepřijatelného ruského to bude plyn z USA, Kataru a odjinud v podobě zkapalněného zemního plynu LNG, jež je čtyřnásobně dražší než nelevný ruský. Nahradit jen ruský plyn znamená do Evropy přes oceán přivést 1800 obřích lodí s LNG ročně. Zapomíná se na to, co je s LNG spojeno: doprava LNG, ztráty a nutnost plyn před přepravou stlačit a zchladit na mínus 160 stupňů Celsia a v cílové destinaci ho v nově postavených terminálech zase uvolnit a převést do plynného skupenství a novými potrubím ho dopravit po celé EU. To vše znamená takové ztráty a emise, že využití LNG se bude pro celou planetu rovnat emisím z hnědého uhlí. Ale jak lákavé je přesměrování nového soukromého byznysu za stovky miliard eur/dolarů, které státy (a po nich nakonec domácnosti a podniky) za plyn pro svou energetickou bezpečnost bez námitek zaplatí.

Německá vláda již oznámila, že chce z plynu (kromě tohoto nenahraditelného média v průmyslu a také velmi silně v německých podnicích a domácnostech k vytápění) vyrábět kolem 20 % potřebného objemu elektrické energie, když nebude tolik svítit a foukat. Ke stávající kapacitě paroplynových elektráren 27 GW plánuje kabinet v Berlíně postavit další kapacitu 20 GW, k níž se soukromý kapitál zatím moc nemá, protože zelená ideologie německé vlády chce zanedlouho skoncovat i s plynem a v roce 2035 mít v energetickém mixu ze 100 % jen OZE, přičemž už za 7 let mají mít Němci v solárech a větrnících souhrnnou kapacitu 370 GW! Ovšem německá vláda si tyto plynové zdroje musí koupit za každou cenu a neustále je bude dotovat kapacitními platbami. To vše se odrazí v dále rostoucích cenách energie včetně elektřiny na společném evropském trhu přes burzu v Lipsku.

Německá zelené politika je hlavním důvodem stále rostoucího deficitu stabilní energie, kdy na to trh pochopitelně reaguje růstem cen. Česká vláda chce zřejmě i novým zákonem Lex OZE 1, který po schválení ve Sněmovně ve středu také prošel urychleným schvalováním i v Senátu, následovat sebevražednou politiku Německa s budováním OZE. Pak ale může pan premiér a bohužel hlavně čeští spotřebitelé zapomenout na snižování dnes zastropovaných, ale pro Česko stále nepřijatelných a ekonomicky i sociálně zničujících cen energie na úrovni Německa.

Nedávno všichni distributoři oznámili, že mají informace o předběžném zájmu připojit do české elektrické sítě 17,2 GW nových solárních zdrojů. Česká veřejnost zmatená obrovskou kampaní zelených mainstreamových médií a samozřejmě solární lobby a instalačními firmami si v její bohaté části asi myslí, že tak se dá snížit cena energie. Pro bohaté s nákladným kofinancováním a díky dotacím asi v létě ano (s přesunem uspořených fixních nákladů na chudé), ale nyní v zimě se stačí podívat na oblohu s několikatýdenní inverzí, aby bylo jasno, že soláry jsou v nejtěžším klimatickém období roku zcela nesmyslnou strategií. Ještě umocněno tvrzením některých instalačních firem, jak se domácnosti prý dají pohánět z trakčních baterií za statisíce korun, které je nutno za pár let obnovit dle počtu nabíjecích cyklů. Stejně jako v Německu se i v Česku můžeme dočkat stavu, kdy budeme mít duální, paralelní energetiku z OZE a „záložních“ zdrojů, obě větve dotované. Přičemž nejvyšší složku německé ceny elektřiny už tvoří nesmírně složitá a drahá správa sítě a kapacitních záložních zdrojů.

Napřed budou muset kvůli novým OZE směřovat stamiliardy investic do posílení elektrické sítě ČR, která by pod náporem nových a nepředvídatelných zdrojů ze Slunce či větru mohla stejně dobře kolabovat jako při deficitu stabilních zdrojů. To bude nemilé překvapení, až spousta českých domácností i podniků zjistí, že jejich solární elektrárny několik příštích let do sítě nikdo nepřipojí. Zhruba každých 60 miliard potřebných investic do sítě znamená současně zvýšení ceny 1 kWh elektřiny pro spotřebitele asi o 1 korunu. Za letošek růst nákladů společnosti ČEPS na správu a řízení sítě převzal státní rozpočet spolu s poplatky za OZE (0,60 Kč), ale při pohledu na deficit rozpočtu ČR všichni víme, že se náklady brzy přenesou na spotřebitele.

Pan premiér by si v sebereflexi nad činností vlády měl uvědomit, že deklarace vlády postavit čtyři nové velké jaderné reaktory je sice správná, ale dva nové bloky v Temelíně, jež by přinesly dodatečný stabilní výkon 2,4 GW (protože budované dva bloky v Dukovanech v podstatě snad už po roce 2037 jen nahradí tamní dosluhující elektrárnu), budou k dispozici v optimistickém scénáři až za 25 let. A jestli chce pan premiér a jeho tým nechat zásobování Česka elektřinou na solárech a větrnících a dopustí předčasné vypínání uhelných zdrojů, tak nejenže český průmysl s deficitem a drahotou energie brzy zkolabuje, ale budeme se muset v zimním období naučit asi i hibernovat.

Ostatně už letos čeká Fialovu vláda možná horší rok než loňský, což mj. naznačuje situace českého autoprůmyslu, který se musel podrobit ideologicky naoktrojované a drahé elektromobilitě a který zaměstnává 420 tisíc lidí, tvoří 10 % HDP a čtvrtinu exportu. Situaci charakterizoval jeho špičkový manažer a místopředseda Sdružení automobilového průmyslu Robert Kiml v interview pod vše říkajícím titulkem: Přichází ekonomická katastrofa, veškerá ziskovost padá | E15.cz