To myslíš vážně? Zeptal se mě jeden mladší kamarád, když viděl moje ponožky v sandálech.

Nejdřív jsem nechápal, co vlastně myslí. Že by mohlo někoho pohoršovat, že nosím ponožky! V sandálech. Samozřejmě, že v sandálech taky. Protože obecně je nehygienické chodit v botách bez ponožek. Ponožky si zašpiníte, ponožky si propotíte a ponožky si vyperete. Nohy si umyjete – ale jak si vyperete boty? Proto nosím v botách ponožky. A když je léto, tak chodím v sandálech, samozřejmě.

Nošení ponožek má i jistý bezpečnostní charakter. Sandály jsou otevřené boty, proto je lehké někde, ať už v bezpečném autobuse nebo divokém parku, otřít se nohou o nějaký výstupek nebo trn. Když se to stane, odnese to ponožka a ne kůže. I blbý kamínek se ze sandálů lépe vytřese, když není nalepen na upocené chodidlo. Zanedbatelná není ani tepelná izolace periferních oblastí těla.

Uvedená historka se udála před několika lety. Vysvětlil jsem onomu mlaďochovi důvod nošení ponožek v sandálech, který přijal. A tím to pro mě skončilo. Až minulý týdem mě zaskočila anketa jedné komerční stanice, která z českých ponožek v sandálech na českých nohách udělala zprávu do headlines. Oslovení náhodní respondenti se do kamery ušklíbali: No jo, Češi, sto let za vopicema. Nosí ponožky v sandálech! Jaká nehoráznost!

Netuším, jak evropské či americké dreskódy velí, ale i v cizině jsem si do sandálů bral ponožky. Nevím, jestli se mi kvůli tomu nějaká evropská či americká televize vysmívala. Žádný tamější tuzemec se však neošklíbal. A třeba v rozbitých skalách Negevské pouště jsem byl skutečně vděčen, že jsem si do sandálů ty ponožky vzal!

Nesnáším jakékoli zbytečné zákazy a buzerování. Je samozřejmé, že existují jisté ohledy k veřejnosti, soudedům a spolucestujícím v MHD. Nebudeme se v autobuse svlékat do půli těla. Nebudeme do tramvaje nastupovat v zahnojeném oděvu. A tak dále. Ale ponožky v sandálech? Komu to vadí – a proč? Podle mě do sandálů ponožky z výše uvedených důvodů patří. Ale má-li někdo krásné prstíky, dokonalou nožku a kráčí-li po dokonalém čistém povrchu, nechť si chodí bez ponožek. Ať si chodí bez ponožek v sandálech třeba i člověk s nepěknými nožkami, a že v galerii shlédnutých ladné nahé nohy jsou v menšině proti obludným pařátům. Ale mě nechte, ať si do sandálů beru ponožky! Mám pro to své důvody.

Zrovna tak se nebudu sprchovat ráno, ale až večer. Nebudu se holit jinde, než v obličeji. Kalhoty nad kolena nepovažuji za plavky, v kterých se dá plavat. Nehodlám se zkrášlit tetováním. Nebudu se podřizovat tvůrcům módy a veřejného mínění, kteří prosazují nějaké trendy jen proto, že to někde frčí. Považuji to za šikanu.

A to myslím vážně!

Psáno v Praze dne 23. července 2013