Před pěti lety se naše městská část Praha 13 (dříve Jihozápadní Město) rozhodla sdružit finanční prostředky z různých zdrojů, aby mohla vystavět "levné startovací byty pro mladé rodiny".

V únoru 2001 vyšel v místním časopise STOP článek Aby se o levném bydlení pořád jen nemluvilo:

"V lokalitě Velká Ohrada - Rotavská chystá společnost doma a.s. společně s MČ Praha 13 výstavbu deseti bytových domů o 270 bytových jednotkách a 190 garážových stání. Tyto domy budou postaveny s využitím systémové dotace Ministerstva pro místní rozvoj České republiky, určené pro podporu bydlení. Jedná se o bydlení družstevní, kde investorem bude Sdružení města a akciové společnosti doma a.s. Město vstupuje do sdružení prostředky státní dotace na nájemní bydlení a pokryje max. polovinu všech investičních nákladů.
Zbytek prostředků nutných pro dokončení výstavby pokryje společnost doma a.s. Po ukončení výstavby prodá doma a.s. svůj podíl na majetku Bytovému družstvu Rotavská, které vzniklo v prosinci 2000. Toto družstvo uzavře s doma a.s. smlouvu o koupi majetkového podílu společnosti doma a.s. po ukončení výstavby za cenu max. 14.800 Kč/m2 bytové plochy. Toto je cena, za kterou si budou kupovat družstevní podíly budoucí členové družstva....

První část prostředků tvoří státní dotace na byty a související inženýrské sítě.
Druhou částí je akontace ve výši od 150 000 do 450 000 Kč (částka se vypočítává v závislosti na velikosti bytu) před zahájením výstavby jako finanční spoluúčast nájemníka, která tvoří splátku kupní ceny bytu.
Třetí část potřebných finančních prostředků je zajištěna hypotečním úvěrem, který budou splácet nájemníci po dobu dvaceti let formou nájemného a poté jim byt bude prodán za symbolickou cenu 1 Kč."

Dále byl vykoupen pozemek zhruba za 18 milonů korun z peněz Prahy 13, a následně byl darován (včetně sítí) "družstevníkům/nájemníkům".

Hlavním stavebníkem byla Městská část Praha 13. To znamená, že městské orgány zajistily veškerou dokumentaci včetně projektu, provedly výběrové řízení stavebních firem a novým nájemníkům zbývalo než platit rozumné splátky. Svůj význam měla i státní dotace 400 tisíc korun na každý byt, kterou může dostat právě jenom obec či město.

Samozřejmě, že po takovém náboru se dveře se zájemci netrhly. V příštím STOPu si bylo lze přečíst článeček Byty zvedly tajfun:

"Během jediného dopoledne bylo"rozebráno" všech 270 bytů včetně třetiny rezervované pro učitele, zdravotníky, policisty či mladé lidi z Prahy 13 a ještě se zaregistrovalo 100 náhradníků." Bodejť by ne! Zajímalo to každého jihozápaďana, protože i ti, kdo bydlí, mají zase své mladé, kteří chtějí vyletět. Aktivity naší radnice jsem sledoval se zaujetím. Též mám mladé. Proto mě poněkud pobouřilo zjištění, že část bytů schlamstl pro sebe magistrát - to jest pro své potřebné lidi, jako jsou učitelé, zdravotníci, policisté a - ekonomický náměstek primátora!

Já jsem dlouho držel pysk, i když jsem věděl, že současný náš premiér bydlí v bytě schlamstnutém ze "sociální výstavby", protože jsem ctil jeho domácí klid ("každý máme nějakou dotaci na byt", jak se už někde vyjádřil). Jenže v neděli se Jiří Paroubek Moravcovi a televizními národu chlubil, že "bydlí v bytě za milion šest set tisíc", (jako normální člověk), kdežto Topolánek bydlí za patnáct milionů (reálně osm?, s pětimiliónovou hypotékou)... Ano, pan náměstek/premiér nečerpal úplně všechny sociální výpomoce - protože na ně neměl nárok. (Ale ty byty byly plánovány pro lidi s nárokem!) Jenže stejně přišel k bytu levně. Poloviční byt, než má on, stavěný normálním dodavatelským způsobem, přijde ve stejné lokalitě (včetně podílu na pozemku, ale bez garážového stání) na asi 2 miliony + úroky z hypotéky. Paroubek totiž bydlí v bytě, který by normálně stál 3 miliony. Ale zaplatil jen polovičku!

Ale proč? Byl mladý, či potřebný? Vždyť disponoval obecním bytem podobné kategorie na sídlišti Barrandov? Ale "vzdal se ho ve prospěch Prahy". (Spekuluji: Že by ho magistrát přidělil někomu jinému potřebnému z přízně?)

A sebral startovací byt začínajícímu páru ze Stodůlek...

Stavba těchto sociálních ubytoven pro chudší občanstvo však měla ještě jeden dopad na městskou pokladnu. Zeminu ze stavby odváželi líní stavebníci přímo na přilehlou skládku, která se rozkládala přímo na jih od stavebního pozemku. Načež ta se přestala pouze rozkládat, ale začala i roztékat - "po deštích v srpnu 2002". O její likvidaci jsem se zmínil v Šamanově doupěti ze 3. března 2004 "Konec čtvrtohor".

To jsem ještě nevěděl o stížnosti na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, že byl vybrán jediný dodavatel stavby (vlastně odnimatel deponie). Ale to bylo v pořádku, jak si můžete přečíst v oficiálním vyjádření magistrátu. No a už ta hromada aspoň nepřekáží ubohým nuzákům ve výhledu na jižní horizont...

Jo, a magistrát taky to havarijní odstranění deponie, která se tu bez problému tyčila skoro dvacet let, pochopitelně zacáloval. Není nad to, když na správném fleku sedí dobrý soused, který umí zařídit různé věci. Když se třeba začíná roztejkat hromada.

Na kterou zadělal...

Psáno v Praze ve Stodůlkách dne 20. února 2006

Díky za přehledný archiv patří redakci časopisu STOP

PS: Není to byt v paneláku ve třetím patře, jak kdesi vyprávěla paní Paroubková. Domy mají jen tři podlaží včetně přízemí. A jsou cihlové. Ale může nás upokojit, že jsou opravdu hnusné - vypadají jako kasárna.