Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996ŠAMANOVO DOUPĚ: První slova na Měsíci
Jednalo se už o 33. start s lidskou posádkou - při započtení prvních dvou suborbitálních amerických letů. Jenže v něčem byl tento let první.
V T+2:44:14 se restartoval motor třetího stupně; když po necelých šesti minutách skončil svou práci, letělo už Apollo 11 jako třetí pilotované těleso do oblasti měsíční přitažlivosti. Po dalších 73 hodinách přešlo už rekonfigurované soulodí (s přistávacím modulem LEM na špičce velitelské kabiny) na oběžnou dráhu ve výši 111-312 km. Ta byla postupně upravena na téměř kruhovou 100-115 km. V neděli 20. července v 18:47 středoevropského času (i nadále bude SEČ) se Apollo 11 rozdělilo na dvě části. Velitelská kabina Columbia s Michaelem Collinsem zůstala na kruhové oběžné dráze, zatímco přistávací modul Eagle, s Edwinem E. "Buzz" Aldrinem a Neilem A. Armstrongem po dalším obletu přešel na sestupnou eliptickou dráhu s periseleniem 15 km. Cílem bylo poprvé přistát na Měsíci!
V 21:05:05 byl zažehnut přistávací motor LEMu. Sledovali jsme to s mámou v přímém rozhlasovém přenosu Hlasu Ameriky (Voice Of America vysílal každý den večer v devět hodinové vysílání v českém a slovenském jazyce). Trnuli jsme při vyhlášení poplachu dvanáct nula nula, vzrušeně poslouchali komentáře, v pozadí se ozývaly zašuměné hlasy samotných astronautů. Trvalo to nějak dlouho, plánovaný čas přistání byl kolem 21:16. Ale 21:17 byl Eagle stále ještě "ve vzduchu". Napětí bylo nesnesitelné. Úsečná krátká hlášení byla náhle vystřídána uvolněnými a nadšenými výkřiky. Konečně přistáli. V Liberci bylo 21:17:41.
Dokonce jsem mohl v televizi sledovat experimentálně popůlnoční přenos z výstupu na Měsíc! V těch dobách končívala ČST vysílání o půlnoci - hrála čs. hymna a vlál čs. prapor. (To byl, milé děti, stejný prapor jako je ten český.) Na kterém programu že to bylo? No v televizi - druhý program se rozjel až někdy v roce 1970. Skončila hymna, skončily vlajky, ale nenaskočil monitor a neozvalo se pískání, budící zaujaté diváky, ani nenastalo zrnění. Antonín Vítek a další hoši ze SPACE CLUBU komentovali vysílání až do pozdního rána. Tady jim chci poděkovat - a hlavně technikům, kteří vysílání zajišťovali. V té době, rok po příjezdu sovětských tanků, několik měsíců po nastoupení tvrdě normalizačního husákovského vedení, to byla nepochybně statečnost. Statečnost možná větší, než jakou byli vybaveni astronauti. Milé děti, v té době byli Američané imperialisté, snažící se rozvrátit tábor míru a socialismu. "Normalizace" po nadějeplném osmašedesátém znamenala návrat ke komunistickému normálu... V době, kdy se začali likvidovat schopní lidé, riskovali tito hrdinové přinejmenším vyhazov. A černé puntíky do kádrových materiálů svých dětí.
15 minut po půlnoci začaly přípravy na vystoupení, ale všechno to bylo strašlivě zdlouhavé. Až 6 minut před čtvrtou hodinou ráno se objevily záběry kamery, umístěné vně modulu na jedné ze čtyř přistávacích nohách "brouka". Rozmazaný obrázek nejasně ukazoval tmavou siluetu modulu. A už se z něj začalo něco soukat! Opatrné poskakování nezřetelné postavy, pak závěrečný mohutný seskok z poslední příčle žebříku. První člověk stanul na Měsíci!
Jenže - co je míněno určením "na Měsíci"? Teprve až si toto ujasníme, můžeme citovat skutečně "první slova" na Měsíci. Říkáte, že si nemáte co ujasňovat? Že je sdostatek znám slogan JE TO MALÝ KROK PRO ČLOVĚKA - A VELKÝ SKOK PRO LIDSTVO!? Ano, tak ten pronesl 
Armstrong v 3:56:21, když se pustil přistávací vzpěry a šlápnul na měsíční regolit - oběma nohama. Ale předtím, jak jsem ho viděl skákat z poslední příčle žebříku, tak bylo teprve 3:55. Všichni dnešní diváci historického záznamu toto berou za vstup na Měsíc, doprovázený oním sloganem. Avšak Armstrong jen sestoupil na talíř přistávací nohy - ovšem i na něm bylo trochu prachu a prakticky na tom Měsíci stál. Přičemž pravil tato historická slova: "Teď si vyzkouším, jak se dostat zpátky na první příčku..."
Přistávací nohy totiž měly amortizátory, které však nezafungovaly, protože astronauti vždy přistáli velmi měkce. Takže mezera mezi poslední příčlí žebříku - který amortizátory pochopitelně neměl a byl dlouhý tak akorát, aby se z něj dalo sestoupit při plném zasunutí noh - byla asi metr. Armstrong si nejdříve tenhle zpáteční skok pochopitelně vyzkoušel. A pak sestoupil "na povrch Masíce" podruhé...
Interpid, tedy následující brouk z Apolla 12, také dosedl měkce, takže jeho velitel, prostořeký Pete Conrad, který byl menší postavy po seskoku na Měsíc prohlásil něco ve smyslu: "Nevím jak pro koho, ale tohle je skutečně velký skok i pro mě!"
Ovšem "na Měsíci" se první lidé ocitli v okamžiku přistání Eagle, což bylo 20.7. 21:17:41, přece. Jak tedy zněla ta skutečná první slova? Jsou také známa. Pronesl je Armstrong, když se po přistání ohlásil řídícímu středisku:
"Houstone, zde základna Tranquillity. Eagle přistál!"
Armstrong snad bezděky použil zkráceninu astronomického označení místa přistání. Bylo to na povrchu Moře klidu, latinsky Mare Tranquillitatis. Pěkné, jenže to řekl Armstrong po přistání... A co kdo řekl při přistání?
Pilot Eagle, Aldrin, který při této akci držel spojení se Zemí: "Výborně! Motor vypnut. ACA zablokován. Obojí řízení na AUTO, ruční blokování motoru odpojeno. Pojistka motoru vypnuta. Je tam 413."
Teprve pak se ozvala "základna Tranquillity".
Jenže! Fyzicky se LEM dotkl povrchu Měsíce vypínacími kontakty motoru, které visely zpod přistávacích noh. Na každé nožce jedna. Po dotknutí tří z nich s povrchem byl motor automaticky odpojen, aby se neopakoval problém Surveyoru 3. Tomu se při měkkém přistání 20. dubna 1967 v rychlosti 2,1 m/s nevypnuly tři řídící trysky, které sondu opět zvedly do desetimetrové výšky. Surveyor si poskočil o osm metrů dál. Při dalším, třímetrovém skoku, konečně byly trysky vypnuty ze Země... A protože stejně jako při hře na babu platí první dotek, byl tento první dotek okamžikem, kdy se člověk dostal na povrch Měsíce. A ta úplně první slova tedy zněla
SIGNÁLKA KONTAKT!
***************************************************************
Použitá literatura:
Karel Pacner, ...a velký skok pro lidstvo, Albatros, Praha 1971
Vlastní archiv
