27. ledna 1945 osvobodila Rudá armáda Osvětim a přilehlé tábory, či lépe řečeno trosky, které zůstaly po jejich řízené likvidaci. Trosky staveb a trosky lidí. Politici konečně uvěřili a sdělili světu neuvěřitelnou pravdu o německých továrnách na smrt. Před deseti lety přistoupilo Česko k vyhlášení tohoto dne za "Významný den" - podobně jako je tomu u data 10. června, dne lidické tragédie. Ale zatímco je červnový den jasně označen jako "Vyhlazení obce Lidice", je 27. leden vyhlášen jako "Den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti".

Toto a mělo znamenat, že novodobý útisk Židů nenastal jejich vyvražďováním. Začal nenápadným omezováním. Nejdříve byla skupina lidí označena jakožto "židé". Pak jim začalo být ukrajováno ze svobody. Nejprve nesměli vykonávat určité profese - advokátů, právníků, lékařů, učitelů. Poté se objevily zákazy navštěvovat restaurace, kina, divadla, plovárny, nábřeží, parky, určité ulice v určitou hodinu. Nesměli nakupovat před 17. hodinou, nesměli si kupovat čepice. Nesměli mít rádia, klavíry, kola, auta, lyže, ani domácí zvířata. Jaký pak nastal problém, když byl Židovi odebírán pes rasy "německý ovčák"! Tak ušlechtilé zvíře snad ani nelze utratit. Žida ano. 6 milionů lidí bylo zavražděno hladem, zimou, tyfem, plynem, bitím, vpichem benzinu do srdce, oběšením, shozením ze skály, poléváním ledovou vodou na mraze, výfukovými plyny, zastřeleno, roztrháno psy, zabito v elektrických drátech, utopeno... Ty miliony obětí umožňovaly rozvinout neskutečně zvrhlou fantazii.

Začalo to cedulkami v hostincích "Židé zde nejsou vítáni". Tak proto se mluví o tom "předcházení".

Jenže "zločinů proti lidskosti" se prý podle novodobých opravovačů dějin dopustily i spojenecké armády, když barbarsky bombardovaly německá města. Zejména tragedie Drážďan bývá vzpomínána a přetřásána: "Barbarské vypálení Drážďan 13. února 1945 nemohlo přiblížit konec války ani o týden." Vezměme si jen tento případ, a připomeňme, že v Drážďanech byl důležitý železniční uzel. Dále připomeňme, že 16. února 1945 provedl Wehrmacht protiútok na Odře, jenž měl zdržet postup Rudé armády na Štětín. Neúspěšný protiútok - možná i proto, že byl rozbit drážďanský dopravní uzel a nemohly být přisunuty posily. Takže toto bombardování nejspíš skutečně přiblížilo dobytí Berlína a zkrátilo válku v Evropě alespoň o ten týden...

Nezpochybňuji přitom drážďanskou hrůzu. Zemřely při ní desetitisíce lidí. Jako první padaly tříštivé bomby, které rozbily domy a otevřely jejich dřevěné konstrukce, poškodily rozvody plynu a vodovodní systém. Následoval fosfor, který vše zapálil. Hořící lidé marně skákali do Labe - fosfor, přilepený na kůži, hořel i pod vodou. Zahynuli i lidé v nezasažených krytech. Udusili se - ohnivá smršť spotřebovala všechen kyslík.

Jenže přes všechnu hrůzu pro civilní obyvatelstvo pokračovali Němci dále v totální válce. Vězně z Východu přesunuli pochody smrti do německých lágrů - a tam je dále vraždili. Do posledních dnů války. V takovém případě musíme ovšem jakýkoli zásah proti Německu v té době posuzovat právě jako "předcházení zločinům proti lidskosti"! Viníkem utrpení byli sami Němci. Ale ovšem, hlavně ten zlý Hitler, který i po pěti letech od skončení války byl mezi Němci nejoblíbenějším poklitikem...

Dnes slyšíme řev právě procitnuvších humanistů, když po osmi letech střílení palestinských raket izraelská armáda konečně zásahem v Gaze zastavila vraždění svých občanů. Europejští novináři se na tiskových konferencích dotazují, kdy budou obžalováni izraelští vojenští velitelé z vojenských zločinů, a žádný z nich se nezeptá, kdy z téhož budou obžalováni vojenští velitelé Hamásu, kteří užívají civlisty jako živé štíty.

Židé se brání novému holocaustu. Ale pozor: Němci u nás nejdříve likvidovali Židy. Pak nastoupili do koncentráku jejich nežidovští partneři. Poté se chtěli přesně stejně vypořádat i se Slovany. V Rusku a Polsku s tím už začali, v Protektorátu se k tomu ještě masově nedostali. Ale předběžné plány byly už vypracovány. "Přesídlení k Severnímu moři" byl jen zastírací název pro vyvraždění Čechů. Stejně je tomu i dnes: Po Izraeli přijde na řadu Evropa. Pokud nechá Evropa Izrael padnout! Zatím to vypadá, že nechává. V předklonu k majitelům naftových a plynových ložisek.

Izrael se tedy brání sám - jako většinou. Operací v Gaze "předcházel zločinům proti lidskosti", stejně jako když Spojenci bombardovali Drážďany anebo Hirošimu. Dnes bude nový prezident světa propouštět teroristy, kteří naplánovali první efektivní nálet na USA. Na šedesát lidí z těch stovek vězňů, kteří byli propuštěni pro nedostatek důkazů, se už znovu zapojilo do teroristických sítí.

Vzpomínejte památky holocaustu. Možná vzpomínáme na budoucnost. Nejen na budoucnost Izraele, ale na budoucnost celé západní civilizace. A proto soudím, že nestačí vzpomínat, nestačí, abychom stavěli na svém území obranné radary. Pokud existují darebácké státy, a pokud existují státy, kde mají moc novodobí diktátoři, je třeba, abychom měli k dispozici i útočné rakety.

Teprve pak budeme moci úspěšně zabránit nelidským zločinům, vedeným proti nám.

Psáno v Praze dne 26. ledna 2009