Zatímco se do boje o Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) a o Archiv bezpečnostních složek (ABS) nasazují další zbraně čím dál většího kalibru, médii duní hněv a vzdor, zvířený prach zastiňuje podstatu probíhající války. A to tak důkladně, že se jí možná ani nedobereme. Ale pokusíme se o to.

Dnes, tedy v úterý 23. dubna 2013, se spor o ÚSTR dostal do další fáze tiskovou konferencí ředitelky ABS Zlatuše Kukánové. Ta nejdříve zmínila svou přes 30 let trvající odbornou historickou činnost a celoživotní nečlenství v politických stranách. To aby vyvrátila pochyby o své odbornosti a své apolitičnosti. Ústav uvedla během několika měsíců do pořádku, a roste i zájem badatelů o přístup do archivu. Za svým předpokládaným odchodem vidí zášť některých bývalých zaměstnanců, kteří museli z Ústavu odejít. Tiskovku svolala, aby se bránila nařčením, které o ní rozšiřuje "instalovaná ředitelka" Pavla Foglová, například při tiskové konferenci 18.4. 2013. Je například stále přítomna na pracovišti, a to do pozdních večerních hodin a je připravena diskutovat, pouze není oslovována. Přitom paní Foglová o ní tvrdí, že "nekomunikuje". Této medializaci se dalo předejít, paní ředitelka ABS však "neměla jinou možnost".

Vedoucí kanceláře ředitelky Lubomír Augustin pak informoval o vývoji soudních sporů s propuštěnými zaměstnanci. (To byla jedna z výtek vůči vedení ABS.) Všechny spory ústav vyhrál, jeden byl ukončen vzájemnou dohodou. Poté pan kancléř zopakoval, že na všechny členy Rady ÚSTR, kromě "zde přítomné doktorky Naděždy Kavalírové", bylo dne 11.4. 2013 podáno trestní oznámení, protože postup Rady je nejenom "zcela amorální, ale odporuje i duchu lednového rozhodnutí vlády o strategii boje proti korupci v letech 2013-2014, které předpokládá vyhlašování výběrových řízení i na nižší pozice." (Což se při plánované instalaci nové ředitelky ABS neděje.) "Postup Rady je navíc výsměchem těžce a často i krví vydobytých aspektů právního státu, respektive konsolidované demokracii v ČR."

Neela Winkelmannová promluvila z pozice výkonné ředitelky Platformy evropské paměti a svědomí , která vznikla na základě české iniciativy. Tato Platforma dnes čítá 35 institucí a organizací z 19 zemí Evropy. Místo, aby paní ředitelka mluvila o problematice evropských totalitních režimů, zpochybnila bezúhonnost nové paní ředitelky Foglové s poukazem na její možné zapojení při praní špinavých peněz. Otevřeně ji vyzvala, aby vysvětlila svou roli ve švýcarském černém kontě ODS v letech 1997 a 1998. Toto beru jako vysoce problematické šlápnutí mimo, protože informace byly zřejmě brány ze starého článku Respektu. Ředitelka Foglová byla vyzvána, aby "v zájmu integrity úřadu, který zastává" odpověděla celkem na 9 otázek, které mají nějaký vztah k půjče 20 milionů pro ODS. A aby tyto "své odpovědi doložila daňovými přiznáními a účetními uzávěrkami" společnosti PF s.r.o. (?) za roky 1994 až 2000. Desátá otázka zněla na možný střet zájmů v současnosti, neb dle Českého statistického úřadu paní ředitelka podniká i dnes. Situace je vážná, pověst ÚSTR je ohrožena, v důsledku toho i jeho činnost. Proto má Foglová na těch deset otázek – včetně předložení požadovaných dokladů – odpovědět do 24 hodin po obdržení dopisu!

Tento požadavek je zjevně časově nesplnitelný, obsahově nevynutitelný, tedy pouze pomlouvačný – a proto hloupý. Asi tak stejně hloupý, jak se jeví totalitní postup současné paní ředitelky Foglové, která zjevně není vhodnou osobou pro vedení ústavu. Nikoli pro své dávné domnělé zlé činy či možnou současnou obchodní činnost, ale pro zjevnou manažerskou neschopnost, odbornou nekompetenci, normalizační konání, zlé pomlouvání, záměrnou nekomunikaci s osobami určenými k likvidaci a tupost, se kterou přezírá mezinárodní ostudu, kterou zavinila.

Miroslav Vodrážka, místopředseda nezávislé odborové organizace ÚSTR, pak vyhlásil stávkovou pohotovost své organizace. Konstatoval, že nové vedení nevybíravě útočí na nepohodlné zaměstnance odborné i technické a dehonestuje je. Mj. upozornil, že v rozpočtu Ústavu není pamatováno na odstupné pro manažery a platy nezákonně vyhozených zaměstnanců. Na následující dotazy novinářů pak upřesnil, že jeho organizace má celkem 20 členů, ale stávku pouze organizuje, a předpokládá, že se jí zúčastní více zaměstnanců. Konkurenční odbory prý počet svých členů odmítají zveřejnit. Nezávislé odbory byly založeny proto, že původní odbory byly příliš závislé na vedení Ústavu…

Tisková konference to byla nezvyklá, protože každé vystoupení přítomní ocenili potleskem. Konferenci přenášela v přímém přenosu i ČT na Čtyřiadvacítce. Po skončení přenosu dostal slovo i mluvčí ÚSTR Pavel Ryjáček. Důvody odvolání Zlatuše Kukánové není třeba opakovat, jsou známy. (Paní Kukánová je označila za lži a účelová tvrzení.) Hlavní důvod je v "komunikaci", jak dokazuje i právě proběhlá tiskovka, která nebyla ohlášená. Ohlášená byla "porada archivu v zasedací místnosti" a tiskovka proběhla "podfukem" v budově ústavu. Což je "zcela mimo štábní kulturu".

Zde připomenu, že paní instalovaná ředitelka Foglová zjevně svoji komunikaci s nepohodlnými členy ÚSTR provádí způsobem "nebudu se s vámi bavit". Dále připomenu, že ABS je "správní úřad přímo řízený Ústavem", ale je svým způsobem samostatný. Tak také byly obě organizace zřízeny – Zákonem č.181/2007 Sb. o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních složek.. Takže ABS má svou ředitelku, která tedy nyní porušila "štábní kulturu" nikoli vědeckého ústavu, ale zřejmě vnitrácké organizace.

Tisková konference a následné Ryjáčkovo vyjádření na ČT 24 je zde.

Ale o téhle tiskovce jsem původně psát nechtěl. Avšak bitka se strhla, bylo nutno informovat. Nenápadnější děje by mohly být zakryty zvířeným prachem, proto na ně upozorním: Nový člen Rady ÚSTR Michal Uhl, absolvent genderových studií a sociální antropologie říká: "Teď musí přijít ke slovu levicoví historici." Nevím, kdo by to měl být? Stejně jako nemůže ve své profesi existovat "levicový automechanik" nebo "pravicový chirurg", nemělo by tomu být ani u historiků. A pokud je někdo z nich "levicový" nebo "pravicový", neměl by si říkat "historik", ale "propagátor" nebo "politik". V samotné Radě ovšem (minimálně) jeden "levicový historik" je. Míním Lukáše Jelínka, novináře a politického analytika, který byl ředitelem Masarykovy demokratické akademie, v níž dodnes působí. Takto šlechetně nazvaný ústav (dříve Masarykův dělnický ústav) je "sociálnědemokratickým think-tankem, institucí popularizující hodnoty sociální demokracie, pořádající debaty, semináře a školení". ČSSD zde tedy má svůj "myšlenkový trust". Zdejších debat se hojně zúčastňují vysocí funkcionáři KSČM i nová levice, již zastupuje třeba Jakub Patočka (šéfredaktor Deníku Referendum, sociolog, bývalý ekologický aktivista). Rovněž Petruška Šustrová, ředitelka ÚSTR, je sem hojně zvána. Já sám dnešní "Masarykovu demokratickou akademii" považuji za neomarxistickou společnost. Jejich stránky za "levicové médium" považují ikomunisté z Poruby. A pravděpodobně v takový "levicový ústav" by se nyní měl ÚSTR změnit!

V nedělní Partii na Prima Family předsedkyně Rady ÚSTR Petruška Šustrová tvrdila, že Eduard Stehlík, jeden z nepohodlných, si pro svoje další setrvání v ústavu kladl personální podmínky, což nemohla instalovaná ředitelka respektovat. Proto dostal výpověď. Skutečnost je trošku jiná:

"Je to tak, že jsem dostal nabídku, abych ve funkci prvního náměstka pokračoval. Já se k tomu vyjádřil tak, že jsem ochoten pokračovat za předpokladu, že paní Foglová jako prozatímní ředitelka nebude provádět nevratné personální kroky. Přímo jsem zmínil, že nechci, aby odvolávala ředitelku Archivu bezpečnostních složek, protože je to vynikající odbornice a já její setrvání ve funkci považuji za důležité i kvůli naplňování zákona o odboji a odporu proti komunismu. A vzápětí paní ředitelka odvolala mě."

Doplňme, že Eduard Stehlík je historik, zaměřující se na českou a československou vojenskou historii první poloviny 20. století. V ÚSTR se tedy specializoval na nacistickou totalitu. Mohl by vadit našim překrucovartelům dějin, pro které 2. světová válka začala 9. květnem 1945 a českým vyvražďováním ubohých nevinných Němců. Eduard Stehlík je mj. autorem publikace Lidice - Příběh české vsi, která r. 2005 vyhrála cenu Ministerstva kultury a Asociace muzeí a galerií Gloria musaealis v kategorii muzejní publikace roku, za což byl také vyhlášen čestným občanem Lidic. Jeho odvolání z funkce a následná výpověď je jednou z korunních ostud probíhajícího puče v ÚSTR.

Média informují hlavně o tom, že v této debatě požadoval odvolaný ředitel ústavu Daniel Herman po Petrušce Šustrové omluvu za její výrok o "špíně, kterou je třeba vymést". Petruška Šustrová odmítla omluvu s tím, že toto neřekla. Zdá se, že inkriminovaný výrok ve skutečnosti pronesl následující host Partie, Lubomír Zaorálek, místopředseda ČSSD, který se k němu ale chytře nepřihlásil. Co však zopakoval, bylo, že samotný ÚSTR je zpolitizovaný už tím, že v něm nemohou pracovat bývalí komunisté! To je velice nespravedlivé. Tak třeba velký disident a chartista Jaroslav Šabata, kdyby ještě žil, by tam pracovat nemohl! (Přesněji v příslušném zákonu č.181/2007 Sb. se za spolehlivého považuje mj. "ten, kdo v době od 25. února 1948 do 15. února 1990 nebyl členem nebo kandidátem Komunistické strany Československa nebo Komunistické strany Slovenska". Nespolehlivá osoba se nemůže stát vedoucím zaměstnancem ÚSTR přímo podřízeným řediteli a vedoucím zaměstnancem ABS podřízeným řediteli Archivu. U ostatních zaměstnanců Ústavu a Archivu se vyžaduje splnění předpokladů pro výkon funkce ve státních orgánech podle zákona o některých dalších předpokladech pro výkon funkce ve státních orgánech.) Měl by se proto změnit příslušný zákon!

Ha – šídlo vylezlo z pytle ven!

Těžko by asi v Ústavu pro studium nacistického režimu mohl pracovat na vedoucí pozici bývalý aktivní nacista! Stejně tak ÚSTR nemůže vést žádný bývalý aktivní komunista. Zmíněný velikán Šabata byl v únoru 1948 na Filozofické fakultě brněnské Masarykovy univerzity členem Trojky, kde osobně rozhodoval o vyloučení studentů! Jiný velikán a hrdina roku 1968 Josef Smrkovký byl v únoru 1948 zástupce velitele štábu Lidových milicí, největší neúprosný hrdina osmašedesátník František Kriegel, který jediný nepodepsal Moskevské protokoly, tak ten zase byl ve stejném štábu politrukem!

Proč nemůže starý komunista zkoumat své staré zločiny? Protože by je kryl, protože by kryl své soudruhy, a třeba ani ne naschvál, ale podvědomě. Rozpor zájmů jako prase!

Toto je hlavní cíl současného virválu kolem ÚSTR: Buďto ho ovládnout "levicovými" (současnými marxistickými, komunistickými a komunistickozoidními) lidmi, anebo ho úplně zlikvidovat. V tom případě by bylo současné jednání paní ředitelky Foglové zcela pochopitelné. Petruška Šustrová v celé akci hraje roli užitečného idiota. Jak takoví levicoví politruci, estébáci a bachaři dokážou ovlivnit třeba výuku dějepisu (aby byla vyvážená a nehaněla náš bývalý zločinný komunistický režim), to jsme už viděli v krajských radách. Inu, komunisté a jejich věrní socialističtí spojenci to znají dobře. Asi četli Orwella:

"Kdo ovládá minulost, ovládá budoucnost."

(Psáno v Praze dne 23. dubna 2013)