Ze studií studentské vojny, tak se říkalo vojenské katedře na vysokých školách, si vzpomínám na instrukční film Zpětný odřad. Tento vojenský termín označuje jednotku, která se pohybuje jako úplně poslední za celou dlouhatánskou kolonou, a má za úkol napravovat škody. Sbírá raněné, vyprošťuje uvázlá vozidla, zkrátka, uklízí. Něco podobného s zřejmě děje na Zemanově Hradě. Tam právem očekávají, že po osmém březnu, až červené trenýrky budou staženy, začne prohledávání skříní s kostlivci a tito budou vyjímáni a ukládáni a zkoumáni. Do tisku pronikly informace o dvou takových záchranných akcích hradního „zpětného odřadu‟. Miloš Zeman měl loni v létě dvakrát žádat o spolupodepsání abolice, která by znemožnila trestní stíhání ve věci skartace dokumentů týkajících se Vrbětic a úniků informací BIS na Hrad. A to jsou jen maličké kostičky kostlivečků, o kterých můžeme jen tušit. Premiér i ministerstvo spravedlnosti odmítli tyto zprávy komentovat.

V případu lítá kancelista Vratislav Mynář a namočený má být i šéf bezpečnostního odboru Jan Novák.

Akce „zpětného odřadu‟ mimoděk vstoupila i do volební kampaně – reagoval kandidát Petr Pavel rezolutním odmítnutím takového pokusu, kterým hlava státu dává najevo, že pravidla platí jen pro někoho.

Což hlava státu potvrdila dalším krokem, když omilostnila Janu Nečasovou dříve Nagyovou. Zeman jí prominul podmínku. K tomu se velmi odmítavě vyjadřuje Robert Šlachta, který se na celé aféře svého času podílel. Nečasová totiž figuruje i v případu Šnajdr, Tluchoř a Fuksa, který je od začátku prosince znovu otevřený a kdyby Nečasová v něm uvázla byť jen podmínečným trestem, šla by kvůli předchozí podmínce sedět. Zeman ji tedy o tuto starost připravil. Pole ke spekulacím je otevřené, jistotu máme jen jedno, Pavlova poznámka o tom, že v pojetí současné hlavy státu pravidla platí jen pro někoho je oprávněná.

O tom, že zpětný odřad bude fungovat dál také nemusíme pochybovat. Do osmého března je sice času dost, nikoli ale nazbyt.