Miloš Zeman je znám jako velký příznivec měny zvané euro a jako dlouholetý propagátor našeho vstupu do eurozóny. Nemůže být ale slepý k tomu, že drtivá většina našeho národa euro odmítá a že kdyby se o jeho přijetí konalo referendum, nemůže být o výsledku pochyb.

Jakkoli o sobě prezident prohlašuje, že jej průzkumy veřejného mínění nezajímají a že se řídí vlastním rozumem, třebas proti názoru většiny, musí vidět, že mu jeho zatvrzelost v otázce evropské měny body nepřináší, daleko spíš mu je ubírá. Nyní, jak se zdá, našel zadní vrátka, jak z této své neochvějné pozice nenápadně vycouvat.

Cestičku mu poskytla řecká krize, která už stála evropské daňové poplatníky bezmála čtvrt bilionu(!) eur, jež byla nalita do bezedné jámy řecké ekonomiky, aniž to mělo jakýkoli pozitivní účinek. Zřejmě proto pověřil předevčírem svého mluvčího, aby lidu opatrně tlumočil jeho prozření.

Podle Jiřího Ovčáčka je Zeman i nadále přesvědčen, že Česká republika by euro přijmout měla. „Na druhé straně prezident uznává protiargument, že finanční situace Řecka nepodporuje tento vstup, protože jako člen eurozóny by Česká republika musela platit dluhy Řecka.“

A je vymalováno – dokud Řecko nevystoupí z eurozóny, nemusí Zeman trvat na našem vstupu do ní. Pokud by skutečně k vystoupení Řecka došlo, bude mít prezident po ruce další důvody, proč na svém původním názoru nijak neochvějně netrvat. Je totiž víc než pravděpodobné, že do podobných potíží, v jakých se nyní zmítá Řecko, se postupně dostanou další jihoevropské země. Španělsko, Portugalsko, ba i Itálie k tomu mají slušně nakročeno a není vyloučeno, že v delším časovém úseku potká podobný osud i Francii.

Takže během následujících let má pan prezident vystaráno. Důvod, proč nemusí trvat na brzkém přijetí eura, mu poskytnou jeden za druhým další státy eurozóny. A jestliže už v takovém Finsku zvažují, zda by nebylo lepší se společné měny vzdát než stále lít peníze do zkrachovalého Řecka, nebude mít Miloš Zeman nouzi ani o další argumenty pro oddálení našeho vstupu do eurozóny.