Oč hůře jsou na tom třeba Francouzi. Tam mají politické strany před volbami vyhrazené nástěnky, kde mohou vyvěšovat svoje plakátky, jeden vedle druhého, a občane, jdi, čti, přemýšlej a pak vol. U nás má kampaň skoro jihoamerický charakter, až na to, že se tu nestřílí. Míč na kluzkém hřišti posledně střelil neznámý borec, tvůrce webové stránky antibendl.cz. Cílem je samozřejmě Petr Bendl, místopředseda ODS a hejtman Středočeského kraje. Je tu všechno vymalováno: Porsche Carrera 911, Bendlův dům na Kladně, Bendlův dům v Lánech. Což o to, sám Bendl to předvídal, že ho za to budou tupit, když mu manželka koupila ojetou Carreru za lidovou cenu půl druhého mega.

Nepochybujme o tom, že se ani modrá strana nenechá zahanbit. Pravda, zatím je v defenzívě a sociální demokracie dokonce Bendlovi „pomáhá“ vypátrat pachatele, zatím neznámého, proti němuž Bendl podal trestní oznámení. Kdo je ten padouch? Lidový dům má jasno, musí to být Vlastimil Tlustý, Bendlův rival v lůně jeho strany.

Nemá smysl se nad těmito věcmi pozastavovat, natož pak rozčilovat. Říká se, že každý národ má takovou vládu, jakou si zaslouží a samozřejmě takovou politickou reprezentaci. Kdybychom byli národem milovníků smyčcové hudby, ze všech stran by na nás před volbami kvílel nějaký Paganini. Jsme ale národ, který uživí tři bulvární deníky, a tak podle toho politická kampaň vypadá. Že na sprostotu přijde záplata z ještě horší sprostoty, to můžeme čekat se skálopevnou jistotou. Znechucení, to je jediné, co zbývá těm mála, které to nebaví.

Anebo taky stížnost na lampárně hlavního nádraží.