Ministr zahraničí Zaorálek pobyl dva dny v Británii a na závěr návštěvy se vyjádřil k situaci na Ukrajině. Jeho postoj je realistický a přispěl k rozptýlení pochyb, za koho Zaorálek hraje. Nemá smysl mu dnes vyčítat, že býval nemístně proruský. Nyní vyjadřuje postoj výrazně prozápadní a to je dobře – jsme v situaci, kdy se láme chleba a je třeba volit, na kterou světovou stranu jít.

Zaorálkovo vystoupení nebylo optimistické. Konstatoval, že Západ nemá sílu - ani vojenskou, ani ekonomickou - reálně ovlivnit situaci na Ukrajině. Správně konstatoval, že jedinou pákou je ekonomická situace Ruska. Bez Evropy se euroasijská mocnost nedostane hned tak z místa, to je vyznění českého postoje vyjádřeného Zaorálkem.

Míra realismu však není homogenní. Vinu za ukrajinskou krizi dává Zaorálek jednoznačně Rusku prezentovaném Putinem. Bylo by to pěkné, kdyby ve stejný den český eurokomisař Štefan Füle nezveřejnil ve Weltu svoji představu Unie rozšířenou o Ukrajinu, Gruzii a Moldávii. Füle je eurokomisař, tudíž to, co říká, je dlužno vnímat jako postoj Unie, nikoli Česka. Naše vláda by se od něho měla distancovat. Je to postoj přinejmenším nerealistický, spíš nezodpovědný. Na rozšíření o Ukrajinu zmítanou občanskou válkou nemá ani Unie, ani Ukrajina. Je to jen zbožné přání snílků posedlých vizí úspěšného exportu demokracie a prosperity. Bohužel to má zdrcující dopady právě v zemích obdařených füleovskými vidinami. Podporuje to nerealistické naděje v části tamní politické elity, která bohužel nemá většinovou podporu obyvatelstva. Sázka na demokratický Majdan byla mylná od samého začátku a sázet na něj na konci května 2014 je krajně nezodpovědné.

Ale v tom je ten zapeklitý háček. Pan Füle se nemusí nikomu zodpovídat. Naštěstí jeho funkční období končí a doufejme, že snílka nahradí realista. Ti v dějinách vždycky spíš látali díry vytvořené snílky – bohužel těmi dírami vylétaly do nebytí lidské životy.