Opravdu tady nebudu bědovat, ale musíme připustit, že tento způsob Velikonoc není zrovna nejšťastnější, aspoň to počasí že nám přeje. Přát bychom si měli navzájem, aby ty příští svátky byly lepší. 

Ono tedy hodně záleží i na nás. Viděl jsem včera odpoledne… na vesnici prodávají pivo. Z okýnka. No a skrumáž lidí kolem piva, žádný odstup dvou metrů. Máme desátého, co tyto řádky píšu. Jestli křivka počtu nakažených za čtrnáct dní stoupne, tak to bude vina vypráskaných Velikonoc.

Těžké časy s Koněvem

Kdo z nás věděl, že je v Dejvicích Koněvův pomník? Poptejte se, kdo z vašich známých, zvlášť jsou-li to mladší ročníky, ví, kdo byl Koněv. Najednou, tři čtvrti století po válce a třicet let po skončení ruské okupace Československa, posléze Česka, začne bouře kolem pomníku a pak za karantény, kdy se lidé nesmí shromažďovat, pomník odstraní jeřábem a ruský ministr obrany vyhrožuje a Rusko zahajuje jakési trestní řízení.

Je to trapná nedůstojná blbost ze všech stran, z té české, jako z té ruské. Pohrdání těmi, kdo vedou plácačkovou válku kolem pomníku v době, kdy lidé umírají v bolesti a bez pomoci a ekonomika chřadne a nikdo neví, jak budeme žít za půl roku, za rok. Kdo má v sobě sklony k hrdinství, ať si nasadí roušku a jde dělat lapiducha do nemocnice na Bulovku.