Od příštího roku mají Google a Facebook platit digitální daň. Vláda si obvykle nezíská popularitu uvalením nějaké daně – ono záleží na tom, na koho ji uvalí. 

Proti této dani budou asi namítat Google a Facebook, další namítači kvalifikovaní i nekvalifikovaní se jistě najdou. Argument bývá ten, že si firmy najdou cestičku, jak z lidí prachy odevzdané státu vyždímat. Nejinak to bude i v tomto případě, nicméně, viděno z hlediska vyššího principu mravního, řečeno s klasikem, je nemravné, aby každý klempíř a pekař daně platil, kdežto Facebook a Google a další giganti neplatili daně žádné, nebo nějaké legrační někde v Irsku nebo Lucembursku nebo v kýho čertech.

Ony tyhle firmy jsou vůbec v unikátním postavení. Z povahy věci samé mají faktický monopol. Lidé je používají, protože jsou velké, a velké jsou proto, že lidi jejich služeb užívají. Je to sněhová koule. Víme ale, že se žádná sněhová koule nedá kutálet do nekonečna. Jednou je tak těžká, že se rozpadne. Ono se to asi rýsuje v případě Google a Facebooku taky. V Americe mají přísné antimonopolní zákony a ty rozbily světovou Bell company na sedm Baby Bells v roce 1984. Monopol byl rozbit… ale systém pak fungoval hůř. Jenže lidi měli pocit, že právu bylo učiněno zadost.

Dalík na svobodu

Poté, co si odseděl polovinu pětiletého trestu, opustil Marek Dalík znojemskou věznici. Soudce k tomu podotkl, že není obvyklé, že podmíněné propuštění budí takovou pozornost. Ono to je asi tím, že celý případ byl záhadný a ne plně pochopitelný. Člověk nemusí být zrovna stoupenec spikleneckých teorií, aby si maloval otazníky nad tímto případem. 

Mirek Topolánek stručně vyjádřil své potěšení nad Dalíkovým propuštěním. Přitom Dalík je jedno z mnohých závaží, které brání modrému ptáku v rozletu. Nic není zapomenuto… jenom to není vysvětleno.