Toto rozhodnutí je stejně tak pochopitelné jako zavádějící. Pochopitelné z hlediska úřadu. Ten potřebuje "klid na práci", asi nejraději by měl klid vládnoucí na hřbitově. Zavádějící proto, že samo dělení občanů na slušné, méně slušné a vysloveně neslušné je neslušné na kvadrát.

Občan je prostě občan a jestli je slušný nebo neslušný, to by neměly řešit úřady a primátorka Řápková, nýbrž jiní občané. Slušnost se projeví ve vzájemném vztahu. Předběžné "osvědčení slušnosti" je neslušné. Až někdo půjde v Chomutově žádat o povolení k demonstraci, bude muset předložit osvědčení slušnosti?

Po událostech ve Vítkově se Romové bouří. To je přece pochopitelné. Je to projev vážného společenského problému. Zatím se žádné vládě - rudé, modré nebo strakaté - nepodařilo přiblížit ani na dohled náznaku řešení.

Přitom problematika tohoto typu je přesně to, čím by se měly vlády zabývat. V jejich zájmu musí být to, co nedokáže řešit občan. Co se dělo v neděli, by mělo být pro vládu varování, že ručička hodin se tetelí kolem dvanáctky. Takzvaná Dělnická strana, toto bezvýznamné seskupení se smýšlením čtvrté cenové skupiny, nabývá na významu. Ne snad, že by hrozila obdoba nástupu Sládkových republikánů. Ale radikalizace ulice, to hrozí, a je to odporná perspektiva.