Kolem lapálie s pivem jsme se zasmáli, dnes se poslanci budou dohadovat o novém ombudsmanovi. Kandidát Stanislav Křeček je zjevně kompetentní, s úřadem a problematikou důvěrně obeznámený z pozice zástupce ombudsmanky Šabatové, nicméně nepřijatelný. Ze dvou důvodů: Jednak zastává rozumné názory, jednak ho doporučil prezident republiky Miloš Zeman. 

Bude kolem toho mela s dopadem na nepříliš širokou obec interesentů.

Co ale jde, jak se zdá, mimo zájem veřejnosti a médií, to je osud novely stavebního zákona. Stavební řízení se u nás táhne neúnosně dlouho. Média občas přinesou informaci, že v délce řízení jsme někde za Tramtárií a kalifátem Pukawo Umbe, a to je tak všechno. Je to jako že máme silnice horší taky než v Tramtárii a Pukawo Umbe. Důvod je v tom, že stát je zablokovaný spletí často i protichůdných zákonů a rdoušený vládními i nevládními orgány, těmi ropuchami na prameni, které žijí a tyjí z toho, že si uzurpovaly označení zastánce veřejného zájmu. Chystaná novela stavebního zákona naznačovala, že by rozum a řád mohl zavládnout aspoň v této klíčově důležité oblasti veřejného života. Bytová krize je choroba táhnoucí se přes režimy, byla za války i po válce, za komunistů a je i po komunistech. Ropuchy na prameni na tom mají svůj podíl.

Teď, jak se zdá, se jim daří novelu vykastrovat, okleštit, zmrzačit, odstřelit. Kolem toho by měl vypuknout mediální rozruch. Vtipné poznámky o nesmyslu s pivem jsou k ničemu. Média by se měla opřít proti ropuchám a novelu podpořit.

Zatím nedoputovala do parlamentu. Tam to taky nebude mít jednoduché. Je to vládní novela a u nás to chodí tak, že pokud je to vládní novela, tak opozice ji musí sabotovat, i kdyby novela měla zařídit ráj na zemi a věčné mládí a nesmrtelnost.

Novela stavebního zákona je jedno z nejvážnějších témat, která jsou na stole.

Že se jí nikdo pozitivně neujme a nechává se volný prostor jenom povyku ropuch, to je v logice našich poměrů.

Výsledek? Třicet let po převratu se u nás pořádně nestaví, o dálnicích a obchvatech se jen kecá. Srdce se mi sevřelo, když v televizi ukazovali historické záběry Václava Havla, jak spolu s Jaroslavem Kořánem, prvním porevolučním primátorem, s naprostou samozřejmostí hovoří o tom, že první, co teď zařídí, bude vnitřní a vnější obchvat Prahy.

Od té doby uplynulo třicet let. Oba jsou mrtvi. Obchvaty Prahy a Plzně a dalších měst taky. Jim žádná novela nepomůže, bytům by mohla. Ropuchy vesele skřehotají a chystají se oslavit funus novely stavebního zákona.

Zkusme jim to překazit, ale to se musíme ozvat.