Varovná slova českého prezidenta
Klausova varování blížícího se konce národního státu a demokracie budí pozornost v mnoha ohledech, mimo jiné ovšem v tom, že je on, jak se zdá, jediný významný politik na vedoucí pozici, který evropskou situaci takto vidí. Kteréžto konstatování ovšem nevypovídá nic o tom, zdali má pravdu nebo nemá.
Nelze ovšem nevidět, že jeho varování stran jednotné evropské měny se hrozivě naplňují. Skutečně jde o problematický projekt, když jeho budoucnost mohou ohrozit hospodářské problémy zcela minoritní ekonomiky, jako je řecká. A z dob našeho společného česko-slovenského státu máme v živé paměti, jak otravovaly politické ovzduší debaty o tom, kdo na koho doplácí a odkud kam vede jaký penězovod. A to jsme národy doslova bratrské, bez jediného historického stínu ve vzájemném soužití.
Klaus výslovně kritizoval projekt společné evropské armády. Společná armáda předpokládá společnou zahraniční politiku. Přitom už teď je takzvaná evropská politika značně problematická, zvláště pak ve vztahu ke středovýchodní situaci, kdy obchodní zájmy jižního křídla vedou k mnichovanskému postoji vůči islamistickým expanzním tendencím. Není třeba mnoho fantazie k vytvoření velmi znepokojivých možných scénářů takzvané evropské bezpečnostní politiky.
Zájem širší veřejnosti o Klausova varování je v podstatě nulový. Je to poznat na zpravodajských webech, kde se zprávy obměňují podle sledovanosti. Nezájem čtenářů spláchl článek o Klausově varování jako suchý list.
Ale ani to nic nevypovídá o tom, zdali má Klaus pravdu nebo se mýlí.
