V pátek došlo k podstatným věcem. Nejdřív ta nejdůležitější: prezident Miloš Zeman hovořil s rozhlasovou stanicí Frekvence 1 a oznámil, že přijme demisi vlády Andreje Babiše a je připraven jmenovat vládu novou, vládu Petra Fialy. 

Také Andrej Babiš potvrdil, že s prezidentem hovořil, že mu odmítl nabídku k pověření sestavit vládu s argumentem, že s ním o ní nechce Petr Fiala jednat. Zmínil se tedy pouze o eventuálním spojení s ODS. S počtem 72 mandátů (vydělal na změně volebního zákona) by ale dosáhl parlamentní většiny 105 : 95 i koalicí s Rakušanovou STAN. Nicméně zmínil se jen o ODS. Nic to neznamená, berme to jako zajímavost, možná jako ozvěnu nějakých předvolebních úvah o konstrukci příští vlády. Ta je teď skoro jistá, bude to Pětka a akceptuje to jak prezident Zeman, tak stávající premiér Babiš.

Prezident se tedy veřejnosti ozval v éteru. Pokud je někdo hodný absolutního odsudku, pak je to prezidentův aparát. Zřejmě to odskáče Ovčáček. Už se nechová jako viceprezident, moc o něm není slyšet a nebylo by divu, kdyby ho Zemanova kamarila obětovala jako nejslabší článek v řetězu. Můžou za to ale samozřejmě všichni, že přistoupili na orientální styl mlžení kolem vladařovy choroby. Zdrojem asi byl Zeman sám, oni ale neměli soudnost, aby to odmítli a chovali se, jak je v civilizovaných zemích zvykem. Někoho ale obětovat za tu šílenou blamáž musí a Ovčáček je první na řadě.

Další podstatnou informaci podalo konsilium kapacit. V jeho čele stanul rektor Zima, bohužel figura bez důvěryhodnosti. Proto veřejnoprávní rozhlas rozumě oslovil profesora Pafka. Ten bez vytáček a srozumitelně vysvětlil, jak se věci mají. Potvrdil, že Miloš Zeman trpí jaterní cirhózou. Projevuje se i zažívacími potížemi, proto Zeman tolik zhubnul a do nemocnice ho odvezli podvyživeného. Vyléčit se to nedá, kdyby mu měli játra transplantovat, byl by druhý nejstarší pacient toho druhu v historii IKEM a nesměl by pít. Komentáře netřeba.

Příležitosti se chopil šašo Okamura a vnutil se do médií proklamací, že teď nepřichází článek 66 ústavy v úvahu. Je to pěkný příklad vlamování do otevřených dveří. Samozřejmě, že nepřichází v úvahu. Potřebu aplikace odstavce 66 odvolal i Tchajwanec Vystrčil. Zde je třeba kvitovat soudnost zejména Petra Fialy, který ani na chvíli neztratil chladnou hlavu, a zamyslet by se měli všichni horlivci ,kdo se do myšlenky odvolat prezidenta hrnuli, ať už politici nebo novináři. Miloš Zeman se ovšem asi hned tak do Lán nevrátí a bude fungovat v omezeném režimu, pokud zdraví dovolí. Což ostatně konstatuje i konsilium, v pořádku Zeman není.

Je to zralé na důstojné rozloučení s politickou aktivitou politika s podlomeným zdravím, ale to by Miloš Zeman nesměl být narcis zarytě přesvědčený o své genialitě a nepostradatelnosti. Své odhodlání vytrvat až do konce mandátu potvrdil i na Frekvenci 1. Že neztratil své charakteristické rysy, dotvrdil tím, že křivě obvinil Tomáše Halíka, že si přál prezidentovu smrt, s ním pak celý katolický klérus, jelikož to označil za typický postoj. Média opět označil za lživá – že v jedné chvíli na základě průzkumů veřejného mínění přisuzovala Pirátům vysoké šance, jenže oni je tehdy měli a zničili si je, když výroky svých prominentů odhalili, co všechno mají za lubem, a voliči se vyděsili. Za to nemohou média, ale Piráti sami. Nejpikantnější Zemanův kiks je ale v tom, že si plete kancléřský a prezidentský politický systém demokracie: máme demokracii parlamentní. Ale to je on, náš Miloš. Myslí si, a chová se, že je král.