Tak se to ujalo říkat, shoda napříč politickým spektrem. Tentokrát to bylo před očima veřejnosti, přesněji před televizními kamerami, kde se sešli současný ministr zahraničí Lubomír Zaorálek a zahraniční guru ODS Jan Zahradil. Pro oba jsou nepřijatelné kvóty pro přijímání uprchlíků, přičemž Zahradil za stranu europeistickou vyslovil podiv, jak může vůbec Brusel napadnout nějaké kvóty přidělovat. 

Což samozřejmě byl údiv hraný, jelikož Brusel nedělá nic jiného než přiděluje - tu peníze, tu nařízení. A hrané bylo i jeho divení se, že Evropská unie nemá ve věci imigrační vlny žádnou koncepci.

Chce se zvolat, zaplaťpánbu. Ve věci globálního oteplování, což je přírodní, periodicky se opakující jev, koncepci bohužel má.  Perský král Xerxes trestal zlobivé moře tím, že ho dal bičovat. Brusel krotí klimatickou změnu řepkou olejkou. Zaplatíme za to hospodářským poklesem.

Imigrace nabývá rysy přírodní kalamity. Lidé v třetím světě, ti lépe informovaní, lépe situovaní a činorodí, odcházejí za lepším, jako odcházely generace a generace Evropanů za lepším do Ameriky a do Austrálie. Evropa pro ně nemůže udělat nic, než zřídit uprchlické tábory, které se velmi brzy stanou obrovskou trampolínou pro skákání a veletoče a salta mortale pro aktivisty všech barev duhy, pro lidskoprávní akrobaty s egem vykleštěným do oslnivé záře. Ta ghetta budou šílená k životu, spíš živoření, a únik z nich bude krajně obtížný pro lidi neznající jazyk a neovládající žádnou profesi použitelnou v zemi zaslíbené. Bude to v obludné velikosti nějaký mnohonásobný superTraiskirchen.

To ovšem není koncepce, to je konstatování, že tak nějak to bude, protože jinak to ani být nemůže.

Za trest za své vystoupení v televizi by měl Jan Zahradil koncepci pro zacházení s uprchlíky vypracovat. Se závazkem, že se stane komisařem EU pro její realizaci.